Intimní portrét Adiny Mandlové: Krásná a provokativní. Po letech afér našla klid po boku své jediné lásky

Obdivovaná, oslavovaná, zatracovaná i souzená. Když vstoupila do místnosti, změnila její atmosféru i bez toho, aniž by promluvila. Na filmovém plátně působila lehce a samozřejmě, jako by se narodila pod reflektory. Ve skutečnosti však za leskem slavné herečky stála žena, která celý život hledala svobodu a platila za ni vysokou cenu. 

Krásná až příliš

Co se vám vybaví, když se řekne Adina Mandlová? Brunetka s pronikavým pohledem a úsměvem, který odzbrojoval, a nejen Oldřicha Nového jako Kristiana. Ve 30. letech patřila k největším filmovým hvězdám Československa. Zatímco jiné herečky hrály nevinné dívky, Mandlová přinášela na plátno něco nového a pikantního: sebevědomí, ironii a špetku nebezpečí. Nikdy nepůsobila jako žena, která bude čekat, až ji někdo zachrání. Naopak. Zdálo se, že si svůj osud píše sama. A právě to jí mnozí nikdy neodpustili.

Mohlo by se vám líbit

Intimní portrét Heleny Růžičkové: Smála se, i když jí nebylo do smíchu. Humor jí pomáhal unést rány osudu

Muži jako kulisa

O milostném životě Adiny Mandlové se toho popsalo opravdu hodně. Sama k tomu ostatně přispěla svými paměťmi, v nichž se rozhodně neprezentovala jako cudná světice. Jenže její vztahy často zastínily všechno ostatní. Ano, byla krásná, inteligentní a vtipná. Muži ji fascinovali, ale zároveň se odmítala nechat definovat tím, komu právě patří. V době, kdy se od žen očekávalo především manželství a poslušnost, působila téměř moderně. Nechtěla být něčí ozdobou. Chtěla být sama sebou.

Muž, se kterým nemusela hrát

Je až ironické, že žena spojovaná s osudovými romancemi našla největší životní jistotu v nenápadném vztahu, který nevzbuzoval téměř žádný rozruch. S britským návrhářem Benem Pearsonem se vzali v roce 1954 a společně strávili více než tři desetiletí. Po letech plných emocí, zvratů a veřejného zájmu přišlo něco mnohem vzácnějšího: klid. S Pearsonem, který byl údajně homosexuál, žila na Maltě a později v Kanadě, daleko od českých pomluv i někdejšího hvězdného života. Právě vedle něj mohla být poprvé „jen“ Adinou, nikoli Mandlovou, hovořila o něm jako o své jediné lásce. Když Ben Pearson zemřel, vrátila se těžce nemocná do Česka.

Mohlo by se vám líbit

Ženy po šedesátce? Mají smůlu! Dokonce i mluvící medvědy uvidíte ve filmech častěji než starší dámy

Stín války

Životopis Adiny Mandlové byl ale taky plný kontroverzí. Druhá světová válka se stala kapitolou, která poznamenala její pověst na desítky let. Spekulace, obvinění i společenské soudy se kolem ní vršily tak rychle, že bylo často těžké oddělit fakta od emocí. Během války přitom odmítla některé nabídky, které by jí otevřely dveře k ještě větší kariéře v Německu. Podle dobových svědectví se dokázala postavit i mocným mužům nacistického režimu a odmítala účast v propagandistických projektech. Po válce ji vyšetřovali, ale závažná obvinění jí nikdy neprokázali.

Exil bez potlesku

Po únoru 1948 odešla do zahraničí. Život v emigraci ale neměl nic společného s filmovým glamour. Londýn ani další adresy jí nenahradily Prahu, kde bývala obletovanou hvězdou. Najednou nebyla Adinou Mandlovou, ikonou českého filmu. Byla ženou, která musela začít znova. Bez kamer, bez obdivovatelů, bez jistoty, že ji někdo pozná. Právě v téhle etapě se ukázala její odolnost. Když žila v exilu v Londýně, pokusila se jí v 60. letech získat ke spolupráci i StB, odmítla. Tenhle fakt se v životopisech neobjevuje tak často jako její milostné aféry.

Mohlo by se vám líbit

Intimní portrét herečky Jiřiny Jiráskové. Noblesní dáma s ostrým jazykem, která uměla přiznat chybu

Předběhla svou dobu

Dnes se na Adinu Mandlovou díváme jinýma očima než její současníci. To, co se kdysi považovali za skandální, působí najednou až neuvěřitelně současně. Neochota podřizovat se očekáváním, důraz na vlastní nezávislost i schopnost otevřeně mluvit o svých chybách, to všechno z ní dělá osobnost, která je blízká i dnešním ženám. Provokovala a bránila se celý život tomu, aby ji někdo zařazoval do jediné škatulky. Takové ženy nestárnou ani po smrti. Zemřela 16. června 1991 v Příbrami.

Zdroje: Adina Mandlová: Dneska už se tomu směju (1977), Cbdb, Český rozhlas plus, Art.hn