Darovat byt, dům nebo chalupu v rodině může na první pohled působit jednoduše. Ve skutečnosti ale nejde jen o podpis smlouvy a návštěvu katastru. Převod nemovitosti má dlouhodobé právní důsledky a bez správně nastavených podmínek může dárci i obdarovanému přinést řadu nepříjemných komplikací.
Darování nemovitosti je právní krok s velkým dopadem.
Jakmile se převod zapíše do katastru nemovitostí, vlastníkem už není dárce, ale
obdarovaný. A pokud si dárce dopředu neohlídá svá práva, může se velmi rychle
dostat do situace, kterou si vůbec nepředstavoval.
Darovací smlouva musí být písemná a přesně popisovat,
kdo komu co daruje. U nemovitostí nestačí napsat „darujeme rodinný dům“. Ve
smlouvě musí být nemovitost označená tak, aby odpovídala údajům v katastru.
Chyba v parcele, čísle jednotky nebo podílu může znamenat, že katastr návrh na
vklad zamítne. Důležité je i to, že vlastnictví nepřechází samotným podpisem smlouvy. Skutečná změna vlastníka nastane až zápisem do katastru nemovitostí. Součástí návrhu na vklad bývá darovací smlouva s úředně ověřenými podpisy smluvních stran. Na
papíře to může znít jako formalita. V praxi ale právě špatně sepsaná smlouva patří mezi nejčastější důvody komplikací.
Chcete v domě dál bydlet? Ošetřete si to písemně
Největší riziko darování nastává ve chvíli, kdy dárce
nemovitost převede, ale zároveň v ní chce dál bydlet. Typicky rodiče darují dům
dětem s tím, že „se přece nějak domluví“. Jenže dobré vztahy nejsou právní
záruka. Pokud má dárce v nemovitosti dál žít, vyplatí se zřídit věcné břemeno doživotního užívání. To mu umožní nemovitost nebo její část užívat i po převodu
vlastnictví. Ve smlouvě by ale mělo být jasně napsáno, kdo co smí užívat a kdo
bude platit běžné náklady, energie, opravy nebo příspěvky do fondu oprav. Bez
podobného ujednání se dárce stává odkázaný jen na ochotu obdarovaného. A to je
u majetku za miliony slabá pojistka.
Zákaz prodeje může zabránit nepříjemnému překvapení
Další možností ochrany je zákaz zcizení a zatížení. Zní to
složitě, ale princip je jednoduchý. Obdarovaný nemůže nemovitost bez souhlasu
dárce prodat, darovat dál nebo ji zatížit například zástavním právem, pokud je zákaz platně sjednán a zapsán do katastru nemovitostí. To se
hodí hlavně tehdy, když rodiče převádějí dům na dítě, ale chtějí mít jistotu,
že nemovitost neskončí hned v prodeji, v zástavě nebo jako součást rizikového
podnikání.
Převod nemovitosti na děti je běžný, ale ne vždy ideální.
Pokud má rodič více potomků a daruje nemovitost jen jednomu z nich, může to později vyvolat spory. Sourozenci mohou mít pocit křivdy, zvlášť pokud se o
převodu dozvědí až později. Problém někdy vznikne i u spoluvlastnictví. Darovat každému dítěti polovinu domu zní spravedlivě, ale v praxi to může být
začátek dlouhých hádek. Spoluvlastníci se musí domlouvat na opravách,
nákladech, prodeji i běžné správě. Pokud mají odlišné představy, může být společné vlastnictví dost náročné. Je proto dobré přemýšlet nejen nad tím, co
je spravedlivé dnes, ale i nad tím, jak bude nemovitost fungovat za pět nebo
deset let.
Darování nezletilému dítěti se protáhne
Darovat nemovitost nezletilému možné je, ale počítejte s
tím, že nejde jen o podpis rodičů. U darování nezletilému je vhodné předem ověřit, zda konkrétní situace nevyžaduje schválení opatrovnickým soudem. Pokud s nemovitostí nejsou spojené
dluhy nebo jiné problematické závazky, často jde spíš o formální krok. Přesto
může celý proces prodloužit o několik měsíců. U darování nezletilým proto není
dobré nechávat věci na poslední chvíli.
Kdy platíte za darovanou nemovitost daň
Darovací daň jako samostatná daň už v Česku neexistuje. To ale neznamená, že je každý dar automaticky bez daní. Dary se dnes řeší v rámci
daně z příjmů. U darování v přímé rodinné linii, tedy například mezi rodiči a
dětmi nebo prarodiči a vnoučaty, bývá dar od daně osvobozen. Osvobození se
vztahuje také na některé další blízké osoby. Pozor ale u darování mimo rodinu,
třeba kamarádovi nebo partnerovi, se kterým nesplňujete podmínky společně
hospodařící domácnosti. Tam může být hodnota nemovitosti zdanitelným příjmem
obdarovaného.
Důležitá je také hranice pěti milionů korun. Pokud
obdarovaný získá příjem, který je sice od daně osvobozený, ale přesahuje tuto
částku, musí ho oznámit finančnímu úřadu. Nejde o daň, ale o oznamovací
povinnost. Její nesplnění se může prodražit.
Dárce může dar za určitých okolností odvolat, například pro nevděk nebo v případě nouze. Jenže v praxi to nebývá jednoduché. Nestačí, že se
vztahy pokazily nebo že obdarovaný nevolá tak často, jak by měl. U nevděku musí
jít o vážné jednání, které zjevně porušuje dobré mravy. A takové věci se často
složitě dokazují. Spoléhat na to, že „když bude nejhůř, vezmu si dům zpátky“,
je proto dost riskantní. Mnohem lepší je nastavit darovací smlouvu dobře hned
na začátku. Tedy promyslet věcné břemeno, zákaz prodeje, placení nákladů i
další pravidla.
Nákupní tipy
reklama
Kdy se vyplatí právník
U převodu majetku v hodnotě milionů korun není dobrý nápad
stáhnout první vzor z internetu a jen do něj doplnit jména. Každá rodinná
situace je jiná. Někdo chce v domě dožít, jiný řeší hypotéku, další daruje jen
podíl nebo převádí majetek na nezletilé dítě. Advokát může připravit smlouvu tak, aby prošla katastrem a zároveň chránila obě strany. Nejde jen o právnický
luxus. Jde o prevenci rodinných sporů, které bývají u nemovitostí velmi
bolestivé.