Když se žena stane matkou, chce být tou nejlepší pro své dítě, a tak se inspiruje ve svém okolí a snaží se načerpat nejrůznější vědomosti, aby vše dělala správně a hlavně nikde neudělala žádnou zásadní chybu. Pravdou ale je, že si takto na sebe může velice snadno ušít oprátku a dojít k syndromu vyhoření. Zapomene totiž, že musí myslet i na sebe.
„Nerodila jsem přirozeně, ale císařským řezem. Nekojila jsem, protože malá nechtěla. A začala jsem pracovat, když dceři bylo 10 týdnů. Nedokázala jsem se vžít do dlouhých vyčerpávajících týdnů o samotě s dítětem, které řešily moje kamarádky matky ve skupinovém chatu,“ píše pro magazín Stylist jedna z jeho autorek – Grace Holliday – která se stala matkou před dvěma lety.„Verze mateřství, kterou jsem žila, nevypadala vůbec jako to, co jsem očekávala, vůbec se nepodobala tomu, co jsem viděla kolem sebe, a nezapadala do obrázku ‚dobré mámy‘, který jsem si namalovala v hlavě,“ popisuje své první dojmy z mateřství.
Člověka snadno ovlivní, co vidí okolo sebe – hodné děti v kavárnách, maminky které vstávají ke svým dětem každou hodinu a vůbec si nestěžují, ty, kterým funguje pozitivní výchova… Ale je potřeba si pamatovat, že to, co vidí venku a na sociálních sítích, ten hezký obrázek, je jen jedním střípkem z mateřské mozaiky, která je plná všemožných barev a některé nejsou tak veselé.
Stejně jako Grace se totiž cítí mnoho dalších žen, jak potvrdil výzkum z roku 2018. Ten konkrétně zjistil, že ženy cítí tlak na to, aby byly dokonalými matkami, což v nich vyvolává vysokou míru viny a stresu. To potom vede často k rodičovskému vyhoření. Neustále se totiž snaží vyhýbat chybám, které jako matky mohou udělat, a snaží se tu být pro své děti více jak na 100 %. Z toho důvodu poté přebírají rodinné úkoly svého partnera a upozaďují svou kariéru, ale především sebe samé, a obětují se dětem. A zde syndrom vyhoření vzniká.
Když dojde na rodičovství, člověk má obrovský strach, že něco pokazí. A toho se přirozeně bojí, jelikož ví, že to následně může ovlivnit celý život jejich potomka. Je to tedy velký závazek a nejspíš i důvodem, proč mnoho lidí nemá děti. Ale pravdou je, že se jen těžko odhaduje, co vše je správně a co je už špatně.
Na Instagramu můžete sledovat mnoho profilů, které poskytují spoustu rodičovských rad a jistě je dobrý nápad se jimi inspirovat. Ale nedají vám zaručený návod , „jak na to“. Každé dítě je totiž jiné a i když budete dělat vše dle doporučení, tak to nemusí vyjít. Jelikož v životě téměř každého rodiče nastane situace, na jejíž řešení neexistují žádné předem dané instrukce.
„Je důležité pracovat na investování do našich vlastních verzí mateřství, spíše než používat svou energii k pokusům replikovat to, co kolem sebe vidíme, nebo vize, které jsme měly v našich myslích. Jakmile si začneme uvědomovat, že se neslučují s naší realitou, může dojít k procesu truchlení,“ říká matka a psychoterapeutka Anna Mathur, která je zároveň autorkou několika knih, včetně Know Your Worth. „Možná to vyznívá jako špatná věc, ale ve skutečnosti to může být pozitivní, osvobozující proces. Povzbuzuje nás k tomu, abychom hledaly způsoby, jak se v mateřství, které máme, zorientovat a přijmout ho, spíše než ho vnímat jako konfliktní s tím, které jsme si představovaly,“ dodává.
Doporučujeme
reklama
Dejte na svou intuici
Jednoduše by si každý měl najít svůj způsob rodičovství, který mu bude vyhovovat. I když totiž uděláte vše tak, jak by se mělo, rozhodně to neznamená, že vaše dítě nebude mít nikdy žádné problémy. Z malých dětí se totiž postupně stávají lidé s vlastní osobností a ti si mohou přebírat věci svým způsobem a vy nemůžete vědět, co je na jejich životní cestě ovlivní.
Zde se tak vyplatí dát na svou intuici a dělat vše podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Ale zároveň nezapomínat na sebe a na svou vnitřní pohodu.
„Nyní, téměř po dvou letech, co jsem mámou a potkala jsem se s širokým spektrem matek kolem sebe, jsem ve své hlavě předefinovala obrázek ‚dobré mámy‘. Skoncovala jsem s představou čistě oděných andělíčků dovádějících v dokonalém prostředí. Nyní věřím, že dobrá matka je někdo, kdo má dobré dny a špatné dny, ale opravdu se snaží absorbovat štěstí ze všech kolem sebe: nejen své zkušenosti z mateřství a své dítě, ale svou práci, svá dobrodružství, své vzdělání a svůj životní styl. Samozřejmě přijdou i smutné dny a chvíle vzteku, ale ta ‚dobrá máma‘ v mé hlavě neustále usiluje nejen o svou rodinu, ale i o sebe… protože si váží sebe stejně jako si váží svých blízkých,“ píše na závěr Grace.
.jpg)
