Křehká zlatavá krusta, jemný krémový střed a spousta šťavnatých třešní. Přesně tak vypadá clafoutis, tradiční francouzský dezert, který vzdáleně připomíná naši bublaninu. Na rozdíl od ní se ale obejde bez složité přípravy těsta a zvládne ho i úplný začátečník.
Francouzský moučník zvaný clafoutis si podmanil svět svou dokonalou chutí i jednoduchou přípravou. Jeho základem je husté, sladké a na vejce
bohaté těsto, které se nalije na vrstvu ovoce a upeče dozlatova. Výsledkem je
jedinečná textura na pomezí nadýchaného koláče a jemného krému. Název pochází z
okcitánského dialektového slova clafir, což v překladu znamená „plnit“. Název je to výstižný. Pekáč se prostě naplní ovocem a zalije tekutým těstem.
Historie clafoutis začíná v 19. století v regionu Limousin ve střední Francii. Původně šlo o prosté a praktické rolnické jídlo. Místní
farmáři měli v létě nadúrodu černých třešní a clafoutis představoval rychlý a levný způsob, jak je zpracovat v sytý sladký pokrm. Kolem tohoto dezertu
se brzy vytvořily půvabné tradice. Říká se, že venkovské hospodyně po jídle
počítaly třešňové pecky na talířích strávníků. Počet zbylých pecek byl
pak jasným vyjádřením spokojenosti s jídlem a vděku kuchařce. Dnes už clafoutis dávno překročil hranice „jídla chudých“ a koneckonců i hranice Francie.
Francouzi ho nicméně milují natolik, že například ve vesnici Linards každoročně
v červnu pořádají velkolepý Festival clafoutis.
Volba, jestli třešně na tento dezert vypeckovat nebo ne, je jen otázkou
osobních preferencí. Pokud byste se ale zeptali francouzského puristy, jak na jediný správný clafoutis, odpoví jednoznačně. Třešně se zásadně nepeckují!
Má to dva velmi praktické důvody: chuť a texturu. Třešňové pecky totiž během
pečení uvolňují látku zvanou amygdalin, sloučeninu, která se nachází např. v mandlích.
Pecky tak dodají dezertu přirozenou cestou jemné mandlové aroma. Navíc pokud
třešně vypeckujete, pustí do těsta příliš mnoho šťávy. Výsledný koláč pak může
být rozmočený nebo sražený. Celé třešně si udrží tvar i šťavnatost uvnitř. Ačkoliv
je třešňový Clafoutis à la Cerise absolutní klasika, mnozí pekaři rádi
experimentují s dalšími dary léta. Stejný dezert skvěle chutná se švestkami,
meruňkami nebo broskvemi. Pokud ovšem použijete jiné ovoce než třešně, měl by
se podle francouzské gastronomie výsledný moučník správně jmenovat flaugnarde (nebo flognarde). Jedno je jisté. Dnešní recept na clafoutis (podle Toprecepty.cz) stojí za to vyzkoušet!
Třešně omyjeme a odstraníme stopky.Pokud chceme, vypeckujeme. Polovinu cukru dobře promícháme s třešněmi, odstavíme a necháme odpočinout alespoň 30 minut. Předehřejeme troubu na 180 °C a máslem vymažeme formu o průměru 24 cm. Prosejeme mouku, přidáme sůl a zbytek moučkového cukru. Rozšleháme vejce jako kdybychom dělali omeletu, přidáme je ke směsi mouky a cukru a dobře promícháme. Nakonec přidáme mléko a vše smícháme. Třešně nasypeme do formy, cukr který se nepřilepil na třešně přimícháme k těstu, a to na ně nalijeme. Pečeme na 180 °C zhruba 35-40 minut. Upečenost kontrolujeme
špejlí, kterou zapíchneme do bublaniny a po vytažení musí být suchá. Vlažný moučník posypeme moučkovým cukrem a před podáváním necháme vychladnout.
Jeho francouzského dvojníka milovala Brigitte Bardot: Vyrobte si pražský koláč
