Jste příznivci poctivých domácích marmelád a nejraději si je i sami připravujete? Věděli jste, že můžete k výrobě skvělé marmelády využít také přebytků cuket, a to dokonce i těch přerostlých?
Není asi potřeba dlouze zmiňovat výhody cukety a její vysokou nutriční hodnotu danou velmi slušným obsahem živin, minerálů a vitamínů. Cuketu lidský organismus velmi dobře snáší a není pravděpodobné, že by působila zažívací potíže či alergické reakce. Pokud ovšem nesníte hořkou. Ta není vhodná ke konzumaci ani po tepelné úpravě a může způsobit zdravotní komplikace. Před zpracováním kousek ochutnejte a hořkou vyhoďte! Od dob, kdy cuketa zdomácněla v českých kuchyních, se počet receptů s jejím využitím značně rozrostl. Patří sem i výborná domácí marmeláda. Je známo, že cuketa „miluje koření“, například skořici, zázvor či hřebíček. Kdo dobře snáší skořici, neměl by o ni svoji cuketovou marmeládu ošidit! Hotový výrobek pak můžete vychutnat jen tak na chlebu, ale i s jogurtem, ve smoothie, s palačinkami či vaflemi, jako náplň do koláčů a dezertů, ale i ve variantách se sýrem či masem ve slaných jídlech. Cuketová marmeláda se dobře uplatní také v kombinaci s ořechy, především s mandlemi a vlašskými ořechy.
Ještě zhruba před padesáti lety byla u nás cuketa téměř neznámá, ale dnes je v Česku doma. Zelenina podobná okurce celkem bez problémů vyroste i těm nejhorším zahradníkům a v kuchyni má velmi široké uplatnění ve sladkých i slaných pokrmech. Sklízí se ideálně ještě nezralá, kdy má křehkou a jedlou kůru. Tykve podobné cuketám se na území dnešního Mexika a severních částí Jižní Ameriky pěstovaly už před více než 7 tisíci lety. Po objevení Ameriky se dostaly do Evropy a zemědělci v okolí italského Milána je začali šlechtit a také pěstovat ve velkém. První popis odrůdy pod názvem cuketa lze nalézt v práci publikované v Miláně v roce 1901. Do českých kuchyní cuketa doslova vtrhla až v polovině 80. let, kdy zahrádkáři vedli úporný a často marný boj s plísní okurek. Odolnou cuketu plíseň neohrožovala, a tak se mladé cukety začaly používat do salátů místo okurek, ale i jako zavařené okurkové řezy. Důvodem k rychlému rozšíření bylo i snadné a rychlé pěstování i velká a levná úroda.
Cuketu oloupeme a nastrouháme najemno. Přidáme k ní kůru a šťávu z jednoho bio citronu. Dosypeme 2 lžíce cukru, směs promícháme a dáme vařit. Vodu není třeba dolévat, cuketa pustí šťávy dost. Směs uvaříme doměkka a necháme zchladnout. Poté ji rozmixujeme tyčovým mixérem. Přisypeme želírovací přípravek, cukr, skořici a mletý badyán. Promícháme a směs přivedeme k varu. Vaříme asi 5 minut. Hotovou marmeládu nalijeme do vysterilizovaných skleniček, hrdla sklenic otřeme a uzavřeme čistými víčky. Na 5 minut otočíme sklenice dnem vzhůru, poté otočíme zpět a necháme vychladnout.
.jpg)
