Voňavá a nadýchaná kobliha už dnes už není vzácným a svátečním pečivem, jako tomu bylo kdysi. Ale co se týče domácí přípravy, řada lidí má výrobu koblih spojenou s představou náročného a pracného postupu, popřípadě s obavou z plnění. V takovém případě rozhodně doporučujeme vyzkoušet dnešní recept.
Smažené koblihy historicky neodmyslitelně patří k masopustnímu období. A nejde zdaleka jen českou záležitost. Hodování před postní dobou se slaví napříč Evropou a koblihy jsou podobnou tradicí v mnoha zemích, i když se jmenují jinak. Patří k vydatným dobrotám masopustu, jehož původním smyslem i praktickým významem bylo spotřebovat tuky, vejce a cukr před přísným čtyřicetidenním předvelikonočním půstem, ale i před koncem zimy. Tehdejší sváteční jídla můžeme mít dnes denně, ale kdysi byla určená jen pro velmi důležité příležitosti: během dnů masopustu, o Velikonocích, o letním slunovratu nebo na konci hospodářského roku. Masopustní koblihy symbolizovaly slunce, hojnost a konec zimy. Byla jim dokonce přisuzována i magická síla. Nejstarší zmínka o koblihách pojídaných o masopustu v Čechách pochází již ze 13. století. Masopustní kobliha je údajně jediným pokrmem, který se již v té době rozšířil po celé zemi coby neodmyslitelný a opravdový masopustní chod.
Jedna z rakouských legend sice tvrdí, že koblihu, jakou známe dnes, vynalezla vídeňská pekařka Cäcilie Krapf v roce 1690, ale „moderní“ koblihy jsou ve skutečnosti mnohem starší a písemně zaznamenané skutečně již od 13. století. V roce 1486 jsou „pekaři koblih“ zmíněni ve vídeňských kulinářských předpisech. Mezi zajímavosti o koblihách patří zmínka, že na dvoře císaře Karla VI. (vládl v letech 1711 až 1740) se konal pouťový karneval a soutěž ve střelbě na koblihy. V 18. století šlo o drahé pečivo, vzhledem k tomu, že plněné koblihy stály dva krejcary za kus a neplněné jeden krejcar (stavební dělník si tehdy vydělával maximálně 15 krejcarů denně). A jak je to s koblihami v jiných evropských státech? Polské pączki jsou našim koblihám nejbližší. Německo (resp. Bavorsko) a Rakousko mají své Krapfen. Ve Slovinsku a Chorvatsku narazíte na krofe, v Itálii jsou oblíbené bomboloni, měkké koblihy s krémem nebo čokoládou. Dnes jsou koblihy celkem běžným pečivem, které si můžeme denně zakoupit. Ale domácí jsou přece jen něco jiného! Vyzkoušet můžete třeba dnešní maminčiny koblihy podle Tooprecepty.cz.
Dále:
Mléko lehce ohřejeme. Přidáme lžíci cukru, všechno droždí a vidličkou rozšleháme. Na teplém místě necháme vzejít kvásek. Žloutky rozšleháme s máslem a cukrem. Mouky se solí prosejeme do mísy. Uděláme důlek, nastrouháme do něj citronovou kůru a přidáme žloutkovou směs. Nakonec vmícháme vzešlý kvásek a vypracujeme hladké těsto. Na teplém místě necháme asi hodinu kynout. Jednou propracujeme a dáme kynout ještě na půl hodiny. Vykynuté těsto vyklopíme na vál. Vyválíme plát asi 1,5 cm silný. Z plátu těsta vykrajujeme koblihy, které necháme ještě chvíli nakynout. Doprostřed prstem uděláme důlek. Vložíme do rozehřátého oleje důlkem dospod. Smažíme v rozpáleném oleji asi 2 minuty z každé strany. Hotové koblihy dáme okapat na papírový ubrousek a necháme vychladnout. Vychladlé koblihy plníme libovolnou marmeládou a pocukrujeme.
Toprecepty.cz, Derachte.at
79 Kč
79 Kč
84 Kč
