5 druhů syndromu podvodníka, neboli pocitu, že nejste dost dobří, a jak je řešit

Lidé kteří se potýkají se syndromem podvodníka (v angličtině se mu říká „imposter syndrome“) mají pocit, že nejsou tak kompetentní nebo inteligentní, jak by si ostatní mohli myslet, a že je jen otázkou času, než na to někdo přijde. Mohou zastávat vysoké funkce, mít četné akademické tituly a v práci dobré výsledky, mají ale pocit, že to je spíše omylem a že neudělali tolik, kolik měli, aby si dané uznání, které mají, zasloužili.

Syndrom podvodníka se potom projevuje obvykle jako vnitřní neklid, nervozita, někdy i jako negativní sebemluva. Může vést k tomu, že se lidé snaží pracovat čím dál tím usilovněji a mnohem tvrději, než je nutné, aby se ujistili, že si nikdo nebude myslet, že jsou podvodníci. To v nich ale obvykle vyvolává úzkost, která se časem může zhoršit a vést až k depresi.

Může přitom postihnout kohokoliv. Průzkum odhaduje, že v určitém okamžiku svého života alespoň jednu epizodu tohoto jevu zažije 70 % lidí. Podle časopisu Glamour se s ním setkala například Lady Gaga. Týká se přitom více žen. Studie KPMG z roku 2022 zjistila, že 75 % žen ve vedení napříč odvětvími zažilo ve své kariéře syndrom podvodníka.

Mohlo by se vám líbit

Závislost na zaneprázdnění aneb Proč se děsíme prázdného diáře?

5 druhů syndromu podvodníka a jak s nimi bojovat

Syndrom podvodníka má nějaké obecné charakteristiky, doktorka Valerie Young, která je spoluzakladatelkou amerického institutu věnující se syndromu podvodníka a která sepsala knihu, v níž řeší, proč jím trpí úspěšné a schopné ženy, rozdělila lidi, kteří jej zažívají, do pěti hlavních kategorií. Existují obecné návody, jak se s tímto jevem vypořádat, je ovšem dobré se na jeho typy podívat jednotlivě, jelikož každý z nich má trochu jiné řešení. Pokud pro vás tedy platilo výše uvedené, zjistěte, který konkrétní druh syndromu podvodníka se vás týká a jak ho řešit.

Perfekcionista

Tento typ syndromu podvodníka zahrnuje víru, že pokud jste nebyli absolutně dokonalí, mohli jste to udělat lépe. Takže i když splníte 99 % úkolu, onu malou ztrátu budete pociťovat jako velké selhání. To potom vede ke zpochybňování svých základních schopností, tedy i k tomu, že vás vaše perfekcionistické rysy nutí věřit, že nejste tak dobří, jak si ostatní mohou myslet, že jste.

Co s tím: Nikdo není dokonalý, každý chybuje. Naučte se přijímat své chyby nebo je vidět jako nevyhnutelnou součást větších úspěchů. Zároveň své úspěchy oslavujte, i ty, které byly na 99 %!

Přirozený génius

Ve škole jste se nikdy nemuseli tolik snažit a vždy jste byli jedním z nejlepších. V dospělém životě je ale konkurence mnohdy daleko větší a to je občas těžké přijmout. Pokud tedy nevynikáte mezi ostatními, na což je zvyklí, máte pocit, že se vám vlastně vůbec nedaří a že nejste dost dobří.

Co s tím: Pamatujte, že i cesta je cíl. Zkuste sami sebe vnímat jako „nedokončené dílo“ a procvičujte i ty oblasti, které vám příliš nejdou. Jednoduše se snažte být nejlepší verzí sebe sama, ale mějte na paměti, že to nebude hned a že je potřeba na tom pracovat.

Sólista

Jako podvodník se můžete cítit, pokud jste někoho museli požádat o pomoc, abyste dosáhli určité úrovně nebo splnili nějaký zadaný úkol. Protože jste se tam nemohli dostat sami, zpochybňujete svou kompetenci nebo schopnosti.

Co s tím: Žádání o pomoc je běžné. Ani ti nejúspěšnější lidé obvykle nedosáhli všeho úplně sami. Promluvte si s někým, ke komu vzhlížíte, a zeptejte se ho, jaká byla hodnota příspěvků ostatních lidí k jeho úspěchu.

Expert

Jste rádi, když máte veškeré znalosti a dovednosti, které v daném oboru na konkrétní pozici mít můžete. Zároveň se rádi dovzděláváte. Máte tak až expertní znalosti. Ovšem potom to může vést k tomu, že nepožádáte o povýšení, jelikož máte stále pocit, že nejste dostatečně připravení, nebo že nepromluvíte na semináři, protože se bojíte, že vaše odpověď nebude dokonalá.

Co s tím: Je dobré být připravený předem, ale člověk se někdy musí učit i za pochodu. Nebojte se tak nových výzev a věřte více ve vaše schopnosti.

Superhrdina

Snažíte se pracovat tvrději než všichni kolem vás, abyste dokázali, že nejste podvodníci. Máte na sebe daleko větší nároky, než na vás mají druzí.

Co s tím: Podívejte se na situaci s nadhledem. Uvědomte si, že si takto pletete sami oprátku a to může vést akorát k syndromu vyhoření. Zkuste si tak stanovit lepší hranice mezi vaším osobním a pracovním životem.

Mohlo by se vám líbit

Máte v práci nejlepší kamarádku? Pokud ne, je nejvyšší čas si ji najít