Amišové jsou zdravější než většina lidí na světě. Pět věcí, které bychom se od nich měli naučit

Amišové jsou náboženská komunita žijící především v USA a Kanadě, která se vědomě rozhodla zachovat jednoduchý způsob života inspirovaný křesťanskými hodnotami 18. století. Důraz kladou na rodinu, víru, komunitu a soběstačnost. Většinou se živí zemědělstvím nebo řemesly, žijí v úzkém kontaktu s přírodou.

1. Pohyb v životě, ne v diáři

Amišové se nehýbou proto, aby se udrželi ve formě. Oni se prostě hýbou, protože jejich život bez pohybu by nefungoval. Každodenní práce na farmě, ruční obdělávání polí, chůze na dlouhé vzdálenosti, nošení těžkých břemen a péče o domácnost bez moderních pomocníků znamenají, že jejich tělo je neustále v akci. Neřeší, jestli dnes splnili „aktivní minuty“, protože aktivní jsou od rána do večera.

Výzkum publikovaný v odborném časopise Medicine & Science in Sports & Exercise ukázal, že Amišové denně nachodí výrazně více kroků než běžná americká populace. Muži běžně nachodí kolem osmnácti tisíc kroků denně, ženy nejsou daleko za nimi. Bez hodinek, bez aplikací, bez pocitu, že něco musí dohnat. Pohyb u nich není samostatná aktivita, ale přirozený vedlejší produkt života

2. Když nemáte notifikace, máte klid

Moderní svět nás naučil být neustále ve střehu. Zvuk telefonu, vibrace v kapse, blikající obrazovka. Amišové nic z toho neznají. Jejich dny nejsou rozdělené podle kalendáře v mobilu, ale podle světla, práce a rytmu komunity. A právě tahle nepřetržitá přítomnost se ukazuje jako zásadní faktor jejich psychické pohody.

Chronický stres je jedním z hlavních spouštěčů civilizačních onemocnění, od problémů se srdcem až po hormonální nerovnováhu. Život bez neustálého přepínání pozornosti dává nervovému systému šanci se skutečně uklidnit. Amišové nemeditují proto, že je to trend. Oni meditují tím, že žijí pomalu, soustředěně a s jasnou strukturou dne. Když nejste permanentně online, nejste permanentně v pohotovostním režimu. A tělo z toho má radost.

3. Jedí běžná jídla a pravidelně

Amišská strava není dokonalá podle moderních výživových tabulek. Obsahuje sacharidy, tuky, domácí pečivo i vydatná jídla. Rozdíl je v tom, že většina potravin pochází z vlastních zdrojů a je minimálně průmyslově zpracovaná. Jí se to, co je zrovna k dispozici, co vyrostlo na poli nebo na zahradě, a co má jasný původ. Žádné složité etikety, žádné „funkční potraviny“, žádné trendy, které vydrží jednu sezónu.

Přehledová studie o fyzickém zdraví Amišů ukazuje, že navzdory kaloricky bohatější stravě mají nižší výskyt obezity než běžná populace. Klíčem není dokonalý jídelníček, ale kombinace přirozeného pohybu, pravidelnosti a absence extrémů.

4. Komunita je víc než wellbeing program

Amišové nežijí izolovaně. Naopak. Jejich život stojí na komunitě, vzájemné pomoci a každodenním kontaktu s lidmi, které dobře znají. Rodiny jsou velké, sousedé nejsou anonymní a pomoc není otázkou domluvy, ale samozřejmostí. Když někdo staví dům, sejde se celá komunita. Když má někdo problém, není na něj sám.

Moderní výzkumy potvrzují, že sociální izolace má na zdraví podobně negativní dopad jako kouření nebo chronický stres. Amišové tento problém prakticky neznají. Pocit sounáležitosti a jistoty vytváří prostředí, které podporuje psychickou odolnost i fyzické zdraví. Možná je to méně sexy než aplikace na duševní pohodu, ale funguje to už po generace.

5. Genetika pomáhá, ale životní styl rozhoduje

Vědci z Northwestern University objevili u části amišské populace genetickou mutaci spojenou s delší délkou života a pomalejším biologickým stárnutím. Ano, genetika v jejich případě hraje roli. Ale ani vědci netvrdí, že by se tím dalo vysvětlit všechno. Geny sice můžou dát dobrý základ, ale fungují naplno jen tehdy, když jim do života nehází klacky stres a permanentní chaos. Výzkumy navíc ukazují, že amišští muži se v průměru dožívají vyššího věku než jejich ne-amišští vrstevníci. Ne proto, že by měli tajný elixír mládí, ale protože se celý život hýbou, mají pravidelný rytmus a netráví večery scrollováním do noci.