Když se v létě změní byt v horkovzdušnou troubu, internet zaplaví lavina „zaručených“ tipů na ochlazení. Pověsit mokré prostěradlo do okna? Natřít skla jogurtem? Nebo raději zavřít všechno, co se dá? Podívali jsme se na šest nejznámějších letních hacků a zjistili, které mají oporu ve vědě a které patří spíš do kategorie „aspoň jsme se u toho pobavili“.
Každé léto to bývá podobné. Když teploměr stoupne nad třicítku, hledáme všechny možné způsoby, jak se ochladit. Někdo přísahá na misku s ledem před ventilátorem, jiný spí skoro s nohama v lavoru a další tvrdí, že jeho babička přežila všechna tropická léta díky mokrému ručníku přes ramena. A pak se na sociálních sítích objeví perly typu: Namaž okna řeckým jogurtem. Které triky fungují a které naopak ne?
Namočit prostěradlo, pověsit ho do okna a doufat, že se z obýváku nestane sauna. Princip skutečně funguje. Voda se odpařuje a při odpařování odebírá teplo z okolí – jde o takzvané evaporační chlazení. V suchém vzduchu může být efekt překvapivě příjemný. Ve vlhkém počasí už ale moc parády nenadělá, protože vzduch je vodní párou „nasycený“ a další odpařování probíhá pomaleji. Přesně proto bývají tropická vedra po bouřce tak úmorná. Tento trik tedy funguje, ale hlavně v sušším klimatu a spíše jako lokální ochlazení.
2. Jogurt na oknech
Možná tomu nebudete věřit, ale tenhle trik proti vedrům otestovali i vědci z Loughborough University. Vzali dva stejné domy a jeden z nich potřeli zvenčí řeckým jogurtem. Výsledek? Dům s jogurtem byl v průměru asi o 0,6 °C chladnější, při silném slunci se rozdíl dostal až na 3,5 °C. Důvod je vlastně prostý. Po zaschnutí vytvoří jogurt světlý povrch, který část slunečního záření odráží zpět. Podobně fungují světlé fasády nebo speciální reflexní fólie. Jenže máme běžet do obchodu a skoupit všechny řecké jogurty? Navíc pak budete mít okna jako po útoku batolete, pravděpodobně taky přilákáte hmyz a sousedé si budou klepat na čelo.
3. Přes den zavřít okna i žaluzie
To není paranoia, ale fyzika. Mnoho lidí otevírá instinktivně všechna okna dokořán. Jenže pokud je venku 34 stupňů, pouštíte si domů... 34 stupňů. Odborníci se shodují, že mnohem účinnější je přes den zastínit okna zvenčí nebo alespoň zatáhnout žaluzie a větrat až večer nebo brzy ráno, kdy venkovní vzduch skutečně ochladne. Právě omezení slunečního záření patří mezi nejúčinnější pasivní způsoby ochlazování budov. Takže jde o jeden z nejúčinnějších triků vůbec.
Mísa s ledem před ventilátorem je letní hvězdou sociálních sítí. Ventilátor pak rozfoukává chladnější vzduch vznikající kolem tajícího ledu, takže máte pocit, jako by foukala domácí klimatizace. Jenže až do chvíle, než led roztaje. Efekt pak mizí stejně rychle jako zmrzlina na rozpáleném chodníku. Celou místnost to navíc téměř neochladí, příjemnější bude hlavně člověku, na kterého vzduch proudí. Krátkodobou úlevu to sice přinese, ale klimatizaci to nenahradí.
5. Studená sprcha
Po příchodu domů člověka láká otočit kohoutek úplně doprava a pustit na sebe co nejledovější vodu. Jenže ledová vodamůže tělo paradoxně povzbudit k tomu, aby si začalo vytvářet více tepla. Mnohem lepší je vlažná až chladnější sprcha, případně si namočit zápěstí, předloktí nebo chodidla. Ochlazování vodou doporučují i studie.
6. Spát pod mokrým prostěradlem?
Na první pohled to zní logicky. Když mokré prostěradlo chladí v okně, proč by nechladilo i v posteli? Jenže jakmile se kolem těla zvýší vlhkost, pot se začne odpařovat hůř. A právě odpařování potu je náš nejúčinnější přirozený způsob chlazení. Výsledkem tak může být spíš ulepená noc než příjemný spánek. Lepší je, když spíte v bavlněném povlečení a v dobře vyvětrané a chladnější místnosti.
Nejúčinnější je zabránit tomu, aby se teplo vůbec dostalo dovnitř. Právě pasivní chlazení, tedy venkovní stínění, správné větrání ve správnou dobu, a omezení přímého slunce, je podle odborníků nejúčinnější a taky energeticky nejšetrnější způsob, jak zvládnout vedro. A jogurt? Ten si nechte na snídani.
