Jehlice místo antidepresiv: Ruční práce mají pozitivní vliv na psychiku. Pletou i Meryll Streep nebo Ryan Gosling

Nejde jen o hotový svetr nebo deku, ale ten malý, rytmický pohyb rukama, ve kterých jsou jehlice nebo háček, dokáže s naší náladou opravdové divy. A ano, potvrzují to i terapeuti a mnohé celebrity. Plete bývalá první dáma USA Michelle Obama, herečka Meryl Streep (na place prý plete šály), ale i herci Ryan Gosling nebo David Arquette, který se dokonce účastní pletení na charitativních akcích.

Proč ruční práce pomáhají

Opakující se pohyby rukou, soustředění na jednoduchý vzor a hmatový kontakt s přízí fungují podobně jako meditace. Jednoduché předvídatelné úkoly nás vytrhávají z kolotoče přemítání a zpomalí dech, uklidní se myšlenky a přepnou nás do stavu soustředění, které psychologové nazývají jako „flow“. Tenhle efekt potvrzuje studie, kdy se do pletení zapojilo přes tři a půl tisíce lidí z různých zemí. Všichni opakovaně uváděli, že pletení a háčkování souvisí s nižší mírou stresu a úzkosti.

Jak na to, když jste ve stresu

Nemusíte začínat složitým svetrem, zvláště když plést moc neumíte. Stačí pravidelný krátký rituál, třeba deset minut večer u sérii jednoduchých ok. To dokáže víc než hodina zkoumání sebe sama na mobilu a komunikace s chatbotem. Vyberte si měkkou přízi, hladké jehlice a prostě to zkuste. Neřešte to, jestli to bude perfektní, užívejte si texturu a rytmus. To je vlastně důvod, proč se pletení často objevuje v seznamech self-care tipů posledních let.

Pletení zažene i nudu

Chybí vám endorfiny, hormony štěstí? Ty se samozřejmě dají „vyrobit“ různými způsoby, ať je to čokoláda, sport, ale třeba taky manuální kreativní činnost. Když se nudíme, nebo máme špatnou náladu, jsme naštvaní, v nepohodě, můžou nám ruční práce pomoci zvládnout dyskomrfort. Už jen tím, že zapojíme tělo, donutíme se na něco určitou dobu soustředit a uleví se nám. Není proto žádné překvapení, že se ruční práce uplatňují i v prostředí psychiatrických zařízeních, kde se využívají jako součást arteterapie při léčbě depresí. Jako vhodnou formu psychohygieny to považuje i psycholožka Magdalena Dostálová, zvláště u duševně pracujících lidí.

Pletení zlepšuje motoriku i paměť

Ruční práce jsou dobré hlavně na psychiku, protože se při nich vyrovnává činnost obou hemisfér. Kromě toho takové pletení i háčkování zlepšuje naši motoriku i paměť. Zkoušení a chybování nás učí, abychom si chyby zapamatovali, což je vlastně super mozkový trénink. A jakmile o sebe ťukáme jehlicemi, nutíme tak mozek, aby koordinoval myšlení rukama, takže trénujeme i jemnou motoriku.

Prevence před záněty a artritidou

Pletení a háčkování nemusí být sportovní disciplína na výkon ani soutěž o nejrychleji upletený svetr (já bych pravděpodobně prohrála, pletení mi vůbec nejde). Odborníci na pohybový aparát i ergoterapeuti upozorňují, že opakované pohyby můžou fungovat jako nenápadné „cvičení rukou“. Prsty a zápěstí jsou v pohybu, klouby se promazávají a zlepšuje se krevní oběh, což pomáhá udržovat jejich ohebnost a snižovat pocit ztuhlosti. Ideální jemná prevence i pro ženy s artritidou.