Přejít k hlavnímu obsahu
Životní styl

Proč ztráta kamarádky bolí víc než rozchod? Poradíme, jak překonat prázdno i pocit zrady

Říká se, že přátelé jsou rodina, kterou si vybíráte. Když vás ale tito vámi vybraní členové „rodiny“ nečekaně opustí, bolí to. V srdci zůstane prázdno, v hlavě vzpomínky a především spousta otázek – podobně jako při rozchodu. Ztráta blízké kamarádky však mnohdy bolí ještě víc. Proč tomu tak je a jak se s tím vyrovnat?

Přidejte si Marianne do oblíbených na Google zprávách
Aneta Akgül | 9. 09. 2025

Zřejmě každá z nás si někdy prožila rozchod s partnerem. Nepřekonatelné rozdíly, odlišné hodnoty a názory, neshody. Zkrátka přišly překážky, které jste ani společnými silami nedokázali pokořit, a tak se cesty rozdělily. Bolelo to, samozřejmě. A možná to stále bolí, protože některé rozchody nás zkrátka umí položit, ať jsme sebevíc silné. Stejně tak, častokrát i víc, to ale bolí ve chvíli, kdy se cesty rozejdou s vaší blízkou kamarádkou. Zažila jste si něco takového? Tak víte, o čem mluvím. Pokud ne, otevřeně přiznávám, že vám závidím.

Mohlo by se vám líbit

Proč v dospělosti ztrácíme přátele? Osamělost můžeme cítit, i když nás obklopuje spousta lidí

Kdy naposledy jste se viděla s kamarádkou? A jak často si voláte? Přátelství jsou pro náš život důležitá, přesto podle výzkumů investujeme do kamarádských vztahů stále méně času. Proč tomu tak je? A kde v dospělosti najít spřízněnou duši? „Lidé, kteří se cítí osamělí, jsou častěji nemocní a umírají dříve,“ upozorňuje psychoterapeutka Lenka Suchá pro časopis Marianne.
marianne.cz

Od dětství až navždy? Jak vznikají a zanikají přátelství

Přátelství jsou bezesporu plnohodnotnou součástí vývoje naší osobnosti. Jsou to první vztahy, které navazujeme mimo naše rodinné kruhy a jež si můžeme svobodně vybrat. Ta přátelství, která jsme navázali jako děti, se častokrát přirozeně rozplynou – změnou školy, kroužků, bydliště. Od určitého věku ale začneme budovat kamarádství, které mají potenciál zůstat součástí našich životů navždy. Samozřejmě, i ta ale mají svá úskalí – hádky a neshody přirozeně občas provází i je. Schopnost usmíření a poučení z konfliktů by ale měla být silnější. A když tomu tak není a přátelství se rozpadne, je to jako rána přímo do srdce.

Vztah versus přátelství

Přátelství je stejně plnohodnotný vztah jako ten partnerský. Některé výzkumy dokonce poukazují na fakt, že kvalitní přátelské vztahy v dospělosti, především ty, které poskytují sociální podporu a společnost, hrají významnou roli v ochraně jedince před problémy s duševním zdravím, jako jsou deprese či úzkosti. To samozřejmě může platit i pro vztahy partnerské – přeci jen, mnozí staví na tom, že partneři jsou zároveň nejlepšími přáteli. Pojďme si ale vysvětlit, co je onen zásadní rozdíl mezi partnerstvím a přátelstvím.

Psychoterapeutka Marni Feuerman se pro časopis Time vyjádřila následovně: „V romantickém vztahu jsou očekávání jiná. Lidé se prohlašují za ‚pár‘ nebo je vztah velmi definovaný: chodíme spolu, jsme zasnoubení, jsme manželé.“ Zkrátka existují určité milníky, případně obřady a dokumenty, které stvrzují, v jaké fázi se vztah nachází. Přátelství vzniká postupně. Jeho budování mnohdy trvá mnohem déle než budování vztahu. Měsíce, klidně i roky. Zatímco v partnerské rovině jste už dávno ve vážném vztahu a plánujete společnou budoucnost, přátelství teprve pomalu upevňuje své mantinely, na kterých stojí. Společně tvoříte vzpomínky, kterým se za pár let zasmějete při pravidelném shledání v oblíbené kavárně.

Do romantického vztahu navíc mnohdy vstupujeme s určitým předpokladem – doufáme, že se svou druhou polovičkou zestárneme a budeme navždy šťastní. Počítáme ale s možností, že i tato pohádka může z nějakého důvodu skončit. U přátelství se však tato možnost nenabízí. Proč by kamarádství mělo skončit? Žádný relevantní důvod nevidíte. Dokud nepřijde.

Mohlo by se vám líbit

We Don’t Care Club: Ženy, které se osvobodily od očekávání společnosti, přestaly trpět a vypadají mladší

Už jste slyšela o takzvaném We Don't Care klubu? Že ne? Pak vás asi minulo i virální video s herečkou Ashley Judd, v němž se k tomuto hnutí velmi hlasitě hlásí. A rozhodně není jediná. Ženy po celém světě se totiž léčí a rozhodují se jinak, než bylo dříve zvykem. A bonus k tomu všemu? Vypadají prý mladší!
marianne.cz

Proč rozpad přátelství tolik bolí?

Každé ukončení přátelství je samozřejmě jiné. V některých případech za to může hádka, v jiných neodpustitelná křivda. Častokrát se ale stává, že jasné ukončení jednoduše chybí. Zatímco partnerské vztahy většinou jasný důvod k ukončení mají, ty přátelské často ne. Cesty se zkrátka rozejdou, komunikace se vytratí a vy si jednoho dne uvědomíte, že člověk, kterého jste považovala za jednoho z nejbližších lidí, už jednoduše není součástí vašeho života.

Vám tedy zbyde jen spousta otázek a ticho, které byste ráda vyplnila plnohodnotným rozhovorem s dotyčnou osobou a zodpověděla otázky, které vás neustále napadají. Místo toho ale jen dedukujete odpovědi, které by na ně teoreticky odpověděly. Jestli na ně odpoví i v realitě, to už se zřejmě nikdy nedozvíte.

Něco podobného se nedávno stalo i mně. Přátelství, o kterém jsem byla přesvědčena, že vydrží navždy, jednoduše skončilo. Uvědomění, že jsme se před několika měsíci s mojí kamarádkou viděly naposledy, je zvláštní. Hledala jsem důvody, komunikaci, porozumění – nedostavilo se nic. A tak zřejmě nezbývá nic jiného, než její rozhodnutí akceptovat. A smířit se s faktem, že po šesti letech kamarádství, vzájemné podpory a nekonečnu vzpomínek, zbylo jen vzájemné follow na Instagramu. To mě však přivádí k důležité myšlence, a sice, jak se s takovou ztrátou smířit?

Mohlo by se vám líbit

Přátelství v dospělosti: Hůře se navazují a ještě hůře udržují. Jak tedy na ně?

Když jsme byli dětmi, šli jsme do školy, naším nejlepším kamarádem se obvykle stal náš spolusedící a s přáteli jsme se vídali několikrát do týdne, protože jsme chodili společně do školy nebo na kroužky. V dospělosti to není tak snadné. Zároveň ale ne nemožné.
marianne.cz

Jak se vyrovnat se ztrátou blízké kamarádky

Několikrát jsem zmínila, že kamarádské vztahy mají stejnou váhu jako ty partnerské. A jejich konec proto v obou případech bolí. Pláč a stesk je zcela na místě. Nešlo totiž „jenom“ o přátelství – šlo o vztah, který jste dlouhodobě budovala. Mně osobně pomohlo připomenout si, že někteří lidé mají ve vašem životě pouze omezený čas. Máte si navzájem něco předat, obohatit se. A ve chvíli, kdy dosáhnete maxima, se vaše cesty zkrátka rozdělí. Je třeba také přijmout, že ačkoliv vy nevidíte a nechápete důvod, proč přátelství skončilo, druhá strana ho vidí jasně. A i když vám jej nesdělila – což můžete považovat za neférové chování – s jejich rozhodnutím jednoduše nezmůžete vůbec nic.

Stejně jako u každého rozchodu – i když je to to největší klišé, které vám mohu poradit – nejvíc pomáhá čas. Nespěchejte na sebe. Jakákoliv ztráta prostě bolí. Je úplně v pořádku si bolest prožít, dát jí dostatečný čas a trpělivost. Jedna kapitola se uzavřela, to ale neznamená, že se jiná neotevře. Vůbec ne! Až budete připravena, najdete útočiště u někoho jiného. Samozřejmě, že nové přátelství nenahradí to staré. Ani by to nešlo, každý je jedinečný a přinese vám do života zase něco jiného. Vytvoříte nové vzpomínky, budete spolu sdílet nové sny, příběhy a historky. A za pár let se jim budete společně smát ve vaší oblíbené kavárně.

Zdroj: autorský text, Time.com, Apa.org

Mohlo by se vám líbit

Trapné momenty, které nás budí v noci: Proč na ně pořád myslíme a bolí nás i po letech?

Vzpomínáte si, jak jste tehdy na pozdrav prodavačce odpověděla něco naprosto mimo a nevhodného? Nebo jste někdy zažila alespoň nějaký podobný trapný přeřek, nepovedený pokus o vtip, či jste chtěla někomu dát pusu na tvář, ale on se vás rozhodl obejmout? Jsou to drobnosti, ale bolí nás i po letech. Proč?
marianne.cz
Zdroj článku
Marianne je i na sociálních sítích:
×