Jana Bernášková otevřeně: Milenecký vztah nemusí být podvraťáctví. Ženy jsou unáhlenější, vezmou děti a jdou za láskou
Velmi otevřený rozhovor o lásce, odvaze i životní motivaci s Janou Bernáškovou přináší řadu odhalení a dává nahlédnout do emocí známé herečky a spisovatelky. Za něžnou tváří a křehkou postavou se ukrývá silná žena, která se nebojí o své životní štěstí zabojovat a rovněž si klást zásadní otázky. Například jaký je pohled mužů na nevěru, což řeší i její zatím poslední, v pořadí čtvrtá kniha Tři hodiny lásky.
„Zažila jsem roli milenky i podváděné ženy,“ říká Jana Bernášková s tím, že ji zajímalo, jak se k milenectví staví muži. Odpovědi hledala u svých kamarádů a zjistila, že na celou situaci pohlížejí podobně jako ženy, jen se v nich spouští jiný mechanismus. Mají silný pocit zodpovědnosti vůči rodině, kterou se jim nesnadno opouští. „Ženy jsou v tomto zbrklejší, unáhlenější, vezmou děti a jdou za láskou.“
Na rozchodu se domluvili
Sama odešla z manželství, které už nesplňovalo její představy o naplněném partnerství, podařilo se jí ale rozejít se se svým bývalým mužem v přátelské rovině. „Spousta lidí nechápe, že jsme se na rozchodu domluvili, protože jsme spolu přestali být šťastní. Nedošlo k problému většího rázu, ale možná proto nám trvalo déle, než nám to došlo,“ vysvětluje. Zvládli spolu velké věci, radosti i strasti, ale nakonec zjistili, že jsou unavení. Nežili tak, jak by chtěli. „Nejsem žádná ezo teta, ale bylo to tak. Byli jsme vůči našemu vztahu zodpovědní, snažili jsme se, ale už to nešlo,“ říká s tím, že nyní mají oba krásné a spokojené životy. „Rádi se vidíme, rádi si povídáme, k velké nenávisti nedošlo.“
Vztahy v harmonii
„Kvůli dětem“, tak zní nejčastější formulka, když přijde řeč na setrvávání ve vztahu. Děti podle ní ale víc obohatí, když vidí, že se rodiče dokážou slušně rozejít, než když se snaží fungovat ve vztahu, kde je napětí, chybí objímání a láskyplnost. „V každém vztahu se dá pokračovat,“ říká s tím, že se všemi bývalými partnery je v přátelském kontaktu. Nezapomíná ale zmínit, že cesta ke šťastnému konci vede i přes pláč, slzy, zoufalství… A přiznává, že i ona zažívá slabé chvilky, kdy jí není do smíchu.
Překážkám navzdory
„Je ve mně silný bojovník,“ dodává jedním dechem v Marianne Talk a prozrazuje, kde bere sílu jít za svými sny. Herečkou chtěla být od malička, snila o tom, že bude na titulních stranách, v záři reflektorů a dokázala to překážkám navzdory. A co je jejím současným snem? „Budete si říkat, že to není nic velkého, ale pro mě ano. Ráda bych teď víc cestovala a naučila se pořádně anglicky,“ říká o svých plánech. Pochybujete snad, že by je díky své houževnatosti nenaplnila?
Co si Jana Bernášková představovala, když byla malá? Čím to, že vypadá o dvacet let mladší? Co je její touhou? A už ví, jak přežít svého muže? Odpovědi na tyto i další otázky přináší Marianne Talk – video najdete výše.
Zdroj: autorský text, rozhovor s Janou Bernáškovou
Nejčtenější články
Doporučujeme

„Monyová udělala pro svoji ochranu snad všechno a stejně to nepomohlo,“ říká režisérka stejnojmenného seriálu

Dojemné přiznání Báry Kodetové: Možná jsem nenormální, ale mám pocit, že táta neodešel a chrání nás

Zpěvačka Zea exkluzivně pro Marianne.cz: Proč musela přehodnotit vztah k módě a bez jakého krému se neobejde

Britský velvyslanec Matt Field: Co ho v Česku překvapilo nejvíc, jak mu u nás chutná a co mu tady chybí

Daniela Brzobohatá: Bála jsem se, že nenajdu spřízněnou duši a stane se ze mě zapšklá ženská. Pak jsem potkala Ondru

Na to, co se děje kolem filmu Sbormistr, se nedalo připravit, shodují se matka s dcerou Denisa Václavová a Maya Kintera

Moderátorka Českého lva Bianca Cristovao: Američanům z legrace říkám, že Česko je krásná, rasistická země

Vojtěch Bernatský: Co bych vzkázal mladšímu já? Neboj se mít děti a pořiď si je dřív. Je to radost!

Marta Jandová o životě bez vaječníků: Raději ztratím část ženství, než umřít brzy a v bolestech

Herečky Andrea Elsnerová a Zuzana Vejvodová o představení Hana: Na jevišti jsme si pomáhali černým humorem
Mohlo by se vám líbit

Jaké je tajemství barevně sladěného interiéru: Designéři spoléhají na pravidlo 60–30–10






