Půvabné na pohled, sladké a s nezaměnitelnou chutí a vůní. Kdo by odolal čerstvě natrhaným jahodám? A pro osvěžující nepečený dortík podle našeho receptu jsou přímo stvořené.
Na planých jahůdkách si podle archeologů pochutnával už člověk z doby kamenné. První dochované zprávy o jahodách, a především o jejich léčebných účincích se objevují u lékaře Hippokrata v antickém Řecku. Ve starém Římě se již jahody pěstovaly i jako „domácí“ ovoce. Ve středověku se pěstováním jahod zabývali mniši v klášterních zahradách. V 9. století píše o jahodách francouzský mnich Odo z Cluny a označuje je za „ovoce lásky“, protože prý podporují touhy a plodnost. Tyto krásné červené plody také nesměly chybět na zámeckých hostinách, zpočátku v Anglii, Belgii, Francii a o něco později také u nás. Tehdy pěstované jahody ale byly v podstatě stále ony „plané“. Malé, relativně kyselé nebo přezrálé a problematické pro převoz a skladování. Až po objevení Ameriky byly do Evropy dovezeny nové druhy jahod, a to podstatně větších a plodnějších. A s nimi přišla i éra mnohem širšího použití jahod při výrobě dezertů, ale i kompotů, marmelád a dalších lahůdek.
Zahradní jahody patří k nejoblíbenějším sladkým plodům. Mají výjimečnou chuť. jsou bohaté na vitamíny, minerální látky a antioxidanty. Obsahují například draslík, zinek, hořčík, síru, vápník, ale také bor, fluor, kobalt či molybden. Navíc mají oproti jiným druhům ovoce nízký podíl cukrů. Jahodníky se poměrně snadno se pěstují a rozmnožují, proto patří jahody mezi nejrozšířenější plody zahrádek i teras. Dají se snadno šlechtit a křížit, takže existuje velké množství rozmanitých odrůd, vhodných i do velmi rozdílných podmínek. Jsou také velmi oblíbenými plodinami pro samosběr. "I přes chladnější květen přichází čas sladkých jahod z domácí produkce. Česká pole se začínají otevírat veřejnosti a samosběry jahod nabízejí nejen skvělou příležitost nasbírat si čerstvé plody přímo ze záhonu, ale často i cenově výhodnější alternativu k nákupu v obchodech. Jahody z českých farem jsou oblíbené pro svou chuť, čerstvost a vůni – zralé, právě utržené a ideální pro marmelády, koláče nebo jen tak na chuť," upozorňuje v těchto dnech na svém facebookovém profilu ministerstvo zemědělství. Tipy, kam se letos můžete vydat na samosběr, najdete například v našem článku Samosběr jahod 2025: Nejlepší místa po celém Česku, kde natrháte ty nejsladší jahody.
Na dozdobení:
Začneme přípravou jahodového ovocného želé, protože dlouho trvá, než vychladne a začne želírovat. Želé připravíme podle návodu na sáčku. Přivedeme do varu půl litru vody, odstavíme a přidáme 1 sáček ovocného želé s cukrem dle potřeby. Nesmí se ale vařit, metličkou rozšleháme a necháme zchladnout. Kulatou dortovou formu vyložíme papírem na pečení. V míse vyšleháme smetanu ke šlehání do šlehačkové konzistence. Do druhé mísy dáme tvaroh, cukr, vanilkový cukr, pár kapek citronové šťávy - opravdu trošku a raději pak přidáme - a mléko podle hustoty tvarohu. Pak vše začneme šlehat a přisypáváme pudinkový prášek. Dále šleháme, až vznikne hustší hmota a do té jemně vmícháme připravenou šlehačku. Na dno dortové formy rozložíme piškoty, na ně rozetřeme část tvarohové hmoty, poskládáme na půlky rozkrojené jahody, na ně zase tvarohovou hmotu, piškoty a zbytek tvarohové směsi. Nahoru rozložíme znovu jahody a formu uložíme do chladničky. Nakonec dortík "zasklíme" mírně tuhnoucí ovocnou želatinou. Necháme v chladničce pořádně ztuhnout, nejlépe do druhého dne. Před odstraněním kruhu objedeme dort podél formy kolmo nožem. Nakrájíme na řezy a na talíři dozdobíme podle své fantazie.
autorský článek, toprecepty.cz, priroda.cz
79 Kč
79 Kč
84 Kč
