Před čtyřiceti lety byla u nás téměř neznámým pojmem, dnes si bez ní zahradnickou sezónu neumíme představit. Cuketa se v našich končinách zabydlela natrvalo a inspirovala nás k řadě skvělých receptů. Ten dnešní je na pikantní „cukguláš“.
Daří se jí u nás tak neuvěřitelně, že si v lidovém humoru vysloužila vlastní zahrádkářské období s názvem „Nechcete cuketu?“. Tato zelenina podobná okurce vyroste celkem bez problémů i těm nejméně zdatným zahradníkům a v kuchyni nabízí doslova nekonečné možnosti. Věděli jste ale, že botanicky se jedná o ovoce? V gastronomii s ní sice nakládáme jako se zeleninou, ale vědecky patří do rodiny melounů, okurek a dýní. Její název pochází z italského zucchini, což je zdrobnělina od slova zucca, tedy tykev. Sklízí se zásadně nezralá, dokud má ještě křehkou a jedlou kůru.
Historie cukety je dlouhá a pestrá. Tykve podobné dnešním cuketám pěstovali lidé na území Mexika a Jižní Ameriky už před více než 7 tisíci lety. Do Evropy se dostaly až po objevení Ameriky. Klíčovou roli v jejich dnešní podobě sehráli zemědělci v okolí italského Milána, kteří je začali šlechtit a pěstovat ve velkém. Vůbec první popis odrůdy pod názvem cuketa vyšel v Miláně v roce 1901. Do českých kuchyní cuketa doslova vtrhla v polovině 80. let. Tehdy naši zahrádkáři sváděli marný a zoufalý boj s plísní okurek. Odolná cuketa se ukázala jako dokonalá spása. Plíseň ji neohrožovala, rostla rychle, s minimálními náklady a v obrovském množství. Lidé ji nejprve zkoušeli dávat do salátů místo okurek nebo ji zavařovali jako okurkové řezy. Netrvalo dlouho a Češi, jakožto národ kulinářských experimentátorů, vymysleli stovky unikátních receptů na sladké i slané cuketové pokrmy.
I když jsou dnes cukety v supermarketech dostupné po celý rok, jejich původ, cena a chuť se v různých sezónách zásadně liší. V hlavní sezóně, která trvá od června do října, pocházejí cukety z České republiky nebo sousedních zemí a zrají přirozeně na polích a zahradách. V tomto období jsou nejlevnější, nejčerstvější a nejchutnější. Mladé plody do 20 centimetrů jsou krásně křehké, šťavnaté a nemusíte je vůbec loupat. Naopak v mimosezónním období od listopadu do května se k nám cukety dovážejí z teplých krajin, nejčastěji ze Španělska, Itálie, Maroka nebo z vyhřívaných nizozemských skleníků. V zimě a na jaře si v obchodech za cuketu výrazně připlatíte. Kvůli dlouhé přepravě a brzké sklizni navíc mohou mít tyto plody o něco méně výraznou chuť a tužší slupku.
Když se na přelomu léta a podzimu sejde na zahradě nadúroda, mnohá česká a slovenská domácnost vytahuje ten největší hrnec a začíná vařit cuketový guláš. Tento pokrm nemá žádné pevné datum vzniku v kuchařských knihách. Vyvinul se zcela spontánně jako geniální a rychlý způsob, jak zužitkovat přebytky ze záhonů. Jde o moderní, lehkou a v základu čistě bezmasou variantu tradičního maďarského guláše. Kuchaři jednoduše vzali klasický základ z cibule, sádla či oleje, mleté sladké papriky, česneku, kmínu a majoránky a místo těžkého hovězího masa do něj vsypali neutrální dužinu cukety. Ta skvěle absorbuje všechny chutě koření. Často se přidávají rajčata, papriky, brambory, popřípadě kousek dobré klobásy. Pokud jste příznivci ostřejších jídel, vyzkoušejte dnešní recept na skvělý pikantní „cukguláš“, který vás dostane svou plnou chutí, správným řízem a bleskovou přípravou!
lžíce mleté sladké papriky (nejlépe maďarské nebo slovenské)
lžička mleté uzené papriky
sůl, čerstvě mletý pepř
lístky čerstvé majoránky
2 lžíce polohrubé mouky
voda podle potřeby
Jak na to:
Ve velké pánvi rozpálíme sádlo, přihodíme na kostičky nakrájenou cibuli a necháme zesklovatět. Cuketu rozkrojíme podélně napůl a dále krájíme na půlkolečka cca 3 mm silná. Přihodíme do pánve. Papriky a papričky (feferony) nakrájíme na nudličky a šup s nimi do pánve. Žampiony oloupeme, ale nemusíme, nožky odkrojíme (použijeme např. do polévky) a překrájíme na plátky. Brambory oloupeme, nakrájíme na kostky a spolu se žampiony přidáme do pánve. Klobásu nakrájíme na kolečka a přidáme k zelenině. Nakonec přidáme na čtvrtky nakrájená rajčata, zbavená bubáků. Kdo chce, může i odkožkovat. Všechno promícháme, osolíme, opepříme a krátce orestujeme. Přidáme obě mleté papriky, chviličku zarestujeme a zalijeme studenou vodou.
Vaříme cca 15–20 minut. Kontrolujeme zejména brambory, jsou-li měkké. Asi ve 200 ml studené vody rozmícháme mouku a přilijeme do pánve. Povaříme cca 10 minut na mírném plameni a dochutíme solí, pepřem. Můžete ještě přidat chilli. Natrhané lístky majoránky dáme až úplně nakonec. Podáváme s chlebem, zapíjíme dobře vychlazeným pivem.
.jpg)
