Přerušovaný půst po šedesátce? Výzkum ukázal, že i když zhubnete, můžete si spíš uškodit. Řešení ale existuje

Půst není žádná novinka. Lidé se bez moderních aplikací, tabulek a chytrých hodinek postili po staletí. Někdy dobrovolně, jindy jednoduše proto, že nebylo co jíst. Dnes se ale z hladovění stal poměrně sofistikovaný životní styl. Nejí se například 16 hodin a osm hodin ano, případně se střídají dny s běžným příjmem a dny s výrazným omezením jídla.
U mladšího člověka může takový režim představovat jednu z možností, jak snížit energetický příjem. U staršího člověka to ale neplatí. Čím jsme starší, tím jsou důležitější svaly.

Mohlo by se vám líbit

Pro koho je vhodný přerušovaný půst? Odbornice na výživu radí, kdo by se mu měl vyhnout a jaká varianta je ideální

Když váha klesá, nemusí být vyhráno

Na to upozorňuje nový výzkum, kterého se zúčastnilo na dva tisíce lidí ve věku od 45 let. Co vědci zjistili? Že přerušovaný půst může vést ke snížení hmotnosti, tuku a obvodu pasu podobně jako klasické omezení kalorií. Má to ovšem jedno „ale“. Studie nedávají přesvědčivou odpověď na otázku, jestli přerušovaný půst dlouhodobě chrání svalovou hmotu. Většina studií navíc trvala jen pár týdnů a sledovala často jen takzvanou beztukovou hmotu, která ale není totéž jako skutečné množství svalů. To může být ve vyšším věku zásadní detail.

Po šedesátce už není sval jen ozdoba

Svaly nepotřebujeme pouze proto, abychom se vešli do menších kalhot. Pomáhají nám chodit, vstávat ze židle, udržovat rovnováhu a zůstat co nejdéle soběstační. S přibývajícími roky svalová hmota přirozeně ubývá. Tělo navíc hůře reaguje na příjem bílkovin než v mladším věku. Pokud k tomu přidáme dlouhé období bez jídla a celkově malý příjem energie a bílkovin, může být těžší potřebné svaly udržet. Nová studie zaměřená na metabolické reakce starších mužů a žen ukázala, že během 36hodinového půstu starší lidé stále významně využívali bílkoviny jako zdroj energie. To podle odborníků může být jeden z mechanismů, který při dlouhodobě nedostatečném příjmu potravy přispívá k úbytku svalů.

Mohlo by se vám líbit

Už nechceme vypadat mladší, chceme vypadat dobře, říkají zralé ženy. Anti-aging není v kurzu, teď letí pro-aging

Osm hodin na jídlo může být krátká doba

Představte si běžný režim přerušovaného půstu 16:8. Při něm jíte například od deseti dopoledne do šesti večer a dalších šestnáct hodin nic. Vypadá to snadno, ale během těch osmi hodin, kdy jíst můžete, nemusíte do těla dostat všechno to, co potřebuje. Tedy dostatek energie, bílkovin, vlákniny, vitaminů a dalších živin. S věkem může být problém sníst toho dost. Chuť k jídlu bývá menší a některým lidem stačí relativně málo, aby se cítili sytí. Když pak ještě několik hodin záměrně nejí, výsledkem může být nejen nižší příjem kalorií, ale také méně bílkovin, než tělo potřebuje.

Po šedesátce půst zakázán?

Zákaz půstu samozřejmě není nutný. Výzkum neříká, že každý člověk po šedesátce by měl na přerušovaný půst zapomenout. Pilotní studie u 90 lidí starších 60 let s nadváhou či obezitou zkoumala osmihodinové časově omezené stravování. Účastníci režim poctivě dodržovali a došlo u nich k určitým zlepšením zdravotních ukazatelů. Jiná studie u starších lidí, kteří často sedí, ale ukázala, že osmihodinové omezené stravování vedlo kromě poklesu tělesného tuku taky k poklesu beztukové hmoty. Jídelní režim tedy nefunguje stejně pro všechny a věk je jen jeden z faktorů.

Nejde o půst, ale o to, co sníme

Pokud se někdo rozhodne časově omezit jídlo, nemusí to znamenat, že dělá něco špatně. Důležité je, co se během povoleného času skutečně dostane na talíř. U starších lidí je důležité myslet na dostatečný příjem bílkovin a pravidelný pohyb, především posilování. Nestačí si tedy říct: „Dnes jím až od jedenácti.“ Stejně důležité je zeptat se: „A co všechno do osmi hodin večer vlastně sním?“ Pokud se během krátkého jídelního okna povede sníst dostatek kvalitních potravin, může být situace jiná než u někoho, kdo během osmi hodin sní jen kávu, jogurt a večer si dá dvě sousta čehokoli. Kilogramy dolů sice potěší, ale sval, který zůstane, se může hodit mnohem víc.

Zdroj: Autorský text, PubMed, Physiology Journal, ScienceDirect, Medical News Today