Zažil to asi každý. Probudíte se a ruka vám brní, jako kdyby vám po ní lezlo tisíc mravenců. Často jde skutečně jen o přeležení. Když se ale brnění opakuje každou noc, brní vás stále stejné prsty nebo necitlivost nemizí, pak za tím může být něco jiného.
Noční brnění je taková mapa nervového systému. Krátký tlak na ruku při spánku, útlak nervu v zápěstí, dlouho ohnutý loket nebo dráždění nervového kořene u krční páteře mohou vyvolat podobné pocity – mravenčení, pálení i ztrátu citlivosti. Místo, kde člověk problém vnímá, navíc nemusí být místem, kde skutečně vzniká. „Brnění samo o sobě není diagnóza, ale informace o tom, že nervová struktura v určité chvíli nevede signál obvyklým způsobem,“ vysvětluje Pavol Kostka, vedoucí lékař Kliniky impedanční terapie.
První minuta napoví
Jak na tom vaše ruka je, zjistíte hned poté, co se probudíte. Jak říká fyzioterapeutka Kliniky impedanční terapie Kristína Gašpercová, po probuzení má smysl zapamatovat si čtyři věci: Které prsty vás brněly, jestli jde o jednu, nebo obě ruce, v jaké poloze jste měli paži a za jak dlouho se citlivost vrátila. Důležité je také sledovat, zda se přidává bolest krku, ramene nebo lokte a zda ruka po probuzení nezůstává těžká, slabá či méně citlivá. Je jasné, že několikadenní záznam diagnózu neurčí, ale může ukázat souvislosti, které se opakují. „Lidé často řeknou, že je brněla celá ruka, ale už nevědí, zda šlo hlavně o palec, prostředník nebo malíček. Právě rozložení příznaků může být pro určení původu problému podstatnější než jejich momentální síla. Pro vyšetření je užitečné také vědět, zda potíže po probuzení zcela zmizí, nebo přetrvávají ještě během dopoledne,“ upozorňuje Kristína Gašpercová.
Karpální tunel nebo loketní nerv
Brní vás palec, ukazovák i prostředník, případně prsteníček? Může to znamenat, že je váš středový nerv v karpálním tunelu utlačovaný. Právě pro něj je typické noční buzení či potřeba protřepat si ruku. Postupně se přidávají obtíže při činnostech, které zatěžují zápěstí. Pokud je postižení výraznější, můžete si všimnout, že máte slabší úchop, začnou vám padat předměty nebo se zhorší jemná motorika. „Pokud brní hlavně malíček a malíková část prsteníku, může být drážděný loketní nerv. Potíže se často zhoršují při dlouhém ohnutí lokte, například při spaní s rukou u obličeje, telefonování nebo opírání lokte o pevnou podložku,“ dodává fyzioterapeutka.
Brnění rukou může ale souviset i s krční páteří. Z ní totiž vycházejí nervové kořeny, které vedou do ramen, paží a prstů. Pokud vás tedy bolí záda, máte třeba i vyhřezlou ploténku, může to vyvolat bolest, která pak bude vystřelovat z krku přes lopatku a paži do ruky. Ta pak je méně citlivá, slabá nebo vám může připadat, že vás neposlouchá. Že je viníkem právě krční páteř, na to vás může taky upozornit problém s otočením nebo záklonem hlavy. A pozor, bolest krční páteře se nemusí pokaždé objevit. „Častou chybou je soustředit veškerou pozornost na zápěstí jen proto, že člověk brnění vnímá v prstech. Při vyšetření je potřeba sledovat celou dráhu nervu od krční páteře přes rameno a loket až k ruce. Jinak se může opakovaně řešit místo projevu, zatímco příčina zůstává výš,“ popisuje fyzioterapeutka Kristína Gašpercová.
Protřepat? Ano, ale ne vždy to stačí
Už vás zase po ránu brněla ruka? Protřepali jste ji a ulevilo se vám? Může to tak být a určitě vás to uklidní. Jenže to, že se cítíte lépe, ještě neznamená, že šlo jen o přeležení.„Podobně se mohou zpočátku zmírňovat také příznaky útlaku nervu. Důležité je, zda se epizody opakují, prodlužují a začínají narušovat spánek nebo fungování během dne,“ doplňuje Pavol Kostka. Co tedy dělat? Nechte se vyšetřit a do té doby omezte polohy, které potíže vyvolávají. Nespěte s rukama pod hlavou, neohýbejte výrazně zápěstí ani nesvírejte loket v ostrém úhlu.
Doporučujeme
reklama
Kdy je na místě neurologické vyšetření
Potíže s brněním se opakují? Nelepší se to? Pak stojí za to nechat se vyšetřit neurologem. A nejde jen o to, že vám bude lékař poklepávat kladívkem po končetinách. Pomocí jednoduchých testů bude taky zjišťovat, kde poškození nebo dráždění nervu pravděpodobně leží. V zápěstí, lokti, krční páteři nebo jinde. Konkrétně se pak hodnotí citlivost, svalová síla, reflexy a koordinace. Jedním z testů je třeba to, že budete tlačit proti odporu lékařovy ruky, nebo se budete dotýkat ukazováčkem svého nosu či lékařova prstu. Kromě základního neurologického vyšetření se může provést také elektromyografické vyšetření, kdy se posuzuje funkce nervů a svalů, a které pomáhá lokalizovat poruchu a určit závažnost. Někdy je nutná i magnetická rezonance; ta ukáže, jak na tom jsou vaše ploténky, páteřní kanál a okolní struktury.
Zdroje: Autorský text, Klinika impedanční terapie, Pavol Kostka, Kristína Gašpercová
Marianne Talk s Beatou Rajskou: Co nám v oblékání nejvíc ubližuje a jak to zachránit