Křehké přátelství aneb Proč v dospělosti nemáme pouze jednu nejlepší kamarádku

Když jste děti, je zcela běžné, že máte jednoho nejlepšího kamaráda či kamarádku. Já jednu takovou taky měla. Znaly jsme se od 5 let. Šly jsme spolu do první třídy. Nosily jsem stejné oblečení; půjčovaly jsme si svršky mezi sebou; přespávaly jsme u sebe; obracely se na sebe vždy, když jsme měly nějaké tajemství, nebo si společně chtěly zahrát novou hru. Když se jedna z nás dostala do hádky, vždy jsme se automaticky stavěly na stranu té druhé a podobně. Ale jednoho dne nás učitel na základce rozsadil. Každá jsme si našla novou nejlepší kamarádku a bylo.

Mohlo by se vám líbit

Jak si v dospělosti najít nové přátele?

Když přátelé odcházejí

Je dost možné, že jste to měli podobně. Během dospívání takhle přátelství jednoduše fungují. Jedni nejlepší přátelé odchází a mizí z našeho života, zatímco druzí přichází. A k těmto změnám dochází často se vstupem do nových životních kapitol. Tedy například při přechodu ze základky na střední. Se začátkem nového sportovního kroužku a podobně. V jednu chvíli se ale tenhle kolotoč nejlepších přátel zastaví a najednou nikdo nový nepřichází. Kdy k tomu dochází? Obvykle v dospělosti. Jelikož jejich hledání je tak nějak složitější než u dětí. U nich to je snadné. Obvykle to je někdo, s kým zrovna prostě sedí v lavici. Ale například v práci to takhle vždy nefunguje.

Zároveň to souvisí s tím, že v dospělosti člověka, na kterého se obracíte s vašimi tajemstvími, stavíte se na jeho stranu a přespáváte u něj, nahradí jednoduše váš partner. S ním trávíte spoustu času. A mít BFF (z anglického best friend forever - nejlepší přítel navždy) by jednoduše znamenalo mít další vztah. Říká se, že přátelské vztahy by měly být vždy před romantickými. A kamarádi by se neměli jednoduše začít zanedbávat, když jeden z nich vstoupí do vztahu, to je bez pochyb. Na druhou stranu, pokud chce mít člověk funkční partnerský vztah, musí do něj přeci jen investovat trochu času a energie.

BFF jako kategorie

Jak tedy nejlepší přátelství vnímat v dospělosti? Trik je v tom, že termín „nejlepší kamarád/ka“, zkratka BFF, by se měl vnímat spíše jako kategorie než jako jeden člověk. Podle výzkumu až 40 % dospělých Američanů nemá jednoho člověka, kterého považuje za svého nejlepšího kamaráda. A pouze 3 % z nich nemají žádného blízkého přítele.

Je tak daleko lepší mít několik blízkých přátel (například pět), které můžete považovat za nejlepší, ale nemusí se jedna pouze o jednu jedinou osobu. V dospělosti lidé jednoduše mají své vlastní vztahy a starosti a nemohou tak přijít kdykoliv, když s nimi chcete být. Ale vy pak můžete zavolat jinému z vaší BFF skupinky. Navíc máte daleko širší záběr vhledů do života a i názorů. Někoho, kdo je upřímný; někoho, s kým se nasmějete; a někoho, kdo se s vámi vždy rád pobaví o politice. Mezi těmito přáteli můžete mít lidi z práce, z vysoké, ze zahraničí (když jste cestovali), ale i například ze základky. Já jsem se svou nejlepší kamarádkou z dětství, kterou zmiňuji výše, v kontaktu doteď. Je také v této kategorii.

Pokud máte jednoho nejlepšího kamaráda či kamarádku, také to samozřejmě může být fajn. Rozhodně to ale není nutností. Takže nemáte-li někoho takového, nezoufejte. Svět není jen černobílý. Nemusíte mít jen jednoho nejlepšího kamaráda. Zlatá střední cesta je obvykle ta nejlepší.

Mohlo by se vám líbit

Toxičtí přátelé aneb Když si na prsou hřejete hada