Sloupek Lucie Audi: Matka, CEO a pořád jen člověk. Proč nevyhraju hru na superženu

Když dost dobré přestane stačit

Vítejte ve světě, kde nestačí být „dost dobrá“. Musíte být skvělá – ve všem. V práci strategická, výkonná, odolná. Doma trpělivá, láskyplná. A ještě u toho vypadat skvěle, sportovat a být inspirativní. S Oura ringem, který vám i po dvou probdělých nocích s dětmi vesele hlásí, že spíte „nadprůměrně“.

Mohlo by se vám líbit

Jedna cestuje, druhá je krkavčí matka. Proč stále odsuzujeme ženy za jejich přístup k mateřství?

Vyrůstaly jsme s mantrou „můžeš mít všechno“. Tak jsme si nasadily tempo. Multitasking na úrovni olympijské disciplíny. Jenže místo klidu přišla úzkost.

Hlavně vydrž

A pak jednoho večera, když jsem manželovi se smíchem (a troškou zoufalství) říkala, že musíme šetřit na terapie pro děti – protože jsem porušila pravidla respektující výchovy a vybuchla jako… no, jako obyčejný člověk – mi to došlo. Tuhle hru prostě nevyhraju. Je totiž navržená, aby nás udržovala v pocitu nedostatečnosti.

Zlom přišel, když jsem se začala dívat kolem sebe. Všechny ty ženy, které obdivuju – skvělé šéfky, mámy, podnikatelky – nemají každý den perfektní. Někdy jim ujede schůzka. Někdy zapomenou svačinu. Někdy regulují vztek mezi dvěma zbytečnými cally. A přesto jsou silné. Ne proto, co všechno zvládají. Ale protože si dovolí být opravdové.

Mohlo by se vám líbit

Vztek matek už není tabu, říká psycholožka Hana Vaníčková

Kariéra, nebo rodina?

Většina z nás tušíme, že tahle hra není jen o vnitřním tlaku. Je i o systému, který ženám servíruje falešnou volbu: Buď kariéra, nebo mateřství. Buď výkon, nebo péče. Kultura miluje extrémy – a mateřství není výjimkou.

Víme, jak ocenit ženy, které jedou na 150 procent v práci. A víme, jak zromantizovat ty, které se rozhodnou pečovat o rodinu na plný úvazek. Ale co všechno mezi tím? Co ty tisíce rodičů, které se každý den snaží zvládnout obojí – bez strukturální podpory, bez dostupné péče o děti? Zůstávají neviditelnými. Heslo naší kultury zní: Vybrala sis to, tak si nestěžuj. Ale co když to nikdy nebyla férová volba?

Mohlo by se vám líbit

„Jsem na mateřské a v práci nikoho nezajímám,“ říká mnoho žen, které jsou doma s dětmi. Patříte mezi ně?

Upřímnost místo dokonalosti

Jako CEO jsem roky hledala, jak dělat věci „správně“. Jenže často jsem vůbec netušila, co to správně vlastně znamená. A tak jsem začala volit upřímnost. Dovolit si nebýt ve všem dobrá. Někdy jen průměrná. Někdy i podprůměrná. Když nestíhám, přiznám to. Když jsem unavená, řeknu to. A překvapením bylo, že moje nedokonalost vytváří bezpečný prostor – najednou se lidé kolem mě nebojí být autentičtí. Sdílejí pochyby.

Učím se být vzorem pro své dcery

Můj největší hnací motor ke změně jsou moje dcery. Chci jim ukazovat, že je normální žít víc bez stresu než s ním. Vychovávám je, aby věděly že život je o odvaze být šťastný, zkoušet, hledat a že není o dokonalosti. Že je normální se každý den smát nahlas a hledat malá dobrodružství. A to i přesto, že pořád mám ráda cíle. Měřitelné výsledky. Jasné kroky. Ale vytvářím si vlastní pravidla.

Zjišťuju, že pro mě funguje střídání rytmu. Období, kdy dokážu zabrat a zvládnout náročné úseky, střídají fáze, které jsou naopak pomalejší, kde mají místo jen rodinné chvíle, péče o sebe a hravost. A víte co? Nejsem ráda pod tlakem. Ani když si ho – jako ve většině případů – vytvářím sama. Zní to jako banalita, ale pro mě to byla malá revoluce.

Mohlo by se vám líbit

„Chci, aby se o pracujících mámách nesmýšlelo jako o krkavčích matkách,“ říká Šárka Seydler Kabátová

3 praktické tipy, které mi dělají život jednodušší

1. Hodina pokroku. Gretchen Rubin, autorka knihy The Happiness Project, doporučuje jednou týdně mít „power hour“. Hodinu týdně, kdy si sedáte k věcem, které chcete splnit. Já si ji přejmenovala: Seznam věcí, co mě štvou. Jedna hodina týdně – a posouvám se kousek po kousku. Ne super rychlostí, ale dostatečně.

2. „Ne“ jako dárek. Říkat ne na vše, co nejde dohromady s mými prioritami. Upřímně moc popularity mi to nepřidává, ale tohle pravidlo má nejrychlejší účinek na zlepšení mého života. A mám radost z času, který jsem si tím zachránila.

3. I pět minut času pro sebe se počítá. Zjistila jsem, že v téhle fázi života je pro mě reálnější najít pár minut během dne. Nečekat na celý volný víkend, ani na tři lekce pilates týdně. Mým cílem je mít denně osm minut na meditaci, trochu se protáhnout nebo si jít na půl hodiny zaběhat. A večer si alespoň 15 minut číst. Vím, že pro mě funguje hledat čas pro sebe v menších, zvládnutelných dávkách.

Zasloužíš si potlesk i bez medaile

Nečekám, že hru na superženu někdy dohraju. Tak dnes netleskej jen těm, co vystoupali na vrchol. Tleskej i nám – těm, co jsou na cestě. Za ty stovky malých, neviditelných vítězství. Hledání vlastních pravidel pro kariéru, pro rodinu, pro život. To je ta nejúspěšnější cesta.

Kdo je Lucie Audi

Spoluzakladatelka a CEO vzdělávací platformy #HolkyzByznysu, která za první rok své existence pomohla 6 tisícům žen zorientovat se v podnikání, najít odvahu začít a rozjet vlastní projekty. Společně s Pavlínou Louženskou a Anetou Martinek založila i úspěšný projekt #HolkyzMarketingu, který se za posledních deset let stal největší vzdělávací platformou v oblasti marketingu v Česku.

Mohlo by se vám líbit

Aneta Martinek o work-life balance: Druhá směna ženám bere čas na koníčky, zkuste audit domácnosti