Když se pacient dozví, že trpí rakovinou, téměř každého napadne: „Jak je to možné?“ Její původ je sice dán geneticky, neznamená to ale, že jste ji zdědili. Riziko rakoviny může být v rodině vyšší jen v případě, že jste do vínku dostali zděděnou genetickou mutaci. Jak se v tom zorientovat?
Každý onkologický pacient reaguje na zprávu, že trpí rakovinou, odlišným způsobem. V někom se okamžitě probudí bojovná nálada, někdo pláče a propadá beznaději, jiný se dokonce směje. A pak je tu skupina lidí, která začne hledat viníka. Nutno dodat, že žádná z těchto reakcí není dobrá ani špatná. Jedná se o traumatizující událost, s níž se každý vyrovnává jinak.
Rakovinou se nedá nakazit a jako nemoc se nepřenáší z rodičů na děti. Dědit se však mohou genetické predispozice. „Rakovina má vždy genetickou podstatu, ale to neznamená, že je dědičná. U většiny nádorů (asi 90–95 %) vznikají genetické změny během života vlivem stárnutí, životního stylu a prostředí. Pouze asi 5–10 % nádorů vzniká na podkladě dědičné genetické predispozice, kterou si člověk nese už od narození a může tuto genetickou informaci přenést na své potomky,“ vysvětluje lékařka Hana Študentová z Onkologické kliniky FN Olomouc.
To, že rakovinou onemocníte vy, tedy automaticky neznamená vyšší riziko pro vaše děti.
Možná i vás napadlo, že pokud váš pradědeček, dědeček i tatínek zemřeli například na rakovinu tlustého střeva, je to zkrátka „v rodině“ a jistě proto postihne i vás. Nemusí se jednat o dědičnou rakovinu, ale o tzv. rodinný výskyt. Může to být způsobeno životním stylem (obezita, kouření, prostředí), nebo genetickými faktory, které zatím není možné testovat. I když se v rodině nevyskytuje žádná genetická mutace, lékaři se vždy ptají na rodinnou anamnézu. Aby vás mohli poslat na patřičná vyšetření a podchytili všechna rizika.
Existují ale situace, kdy je vhodné zbystřit a poradit se s lékařem nebo genetikem. Patří mezi ně:
U řady onemocnění, včetně mnoha nádorů, výrazně zvyšuje šanci na úspěšnou léčbu včasné odhalení. I proto je důležité nepodceňovat prevenci a znát zdravotní historii rodiny. „Existuje genetické vyšetření z krve, které hledá dědičné mutace (např. BRCA1/2). Neprovádí se plošně, ale v případě, že je podezření na dědičný nádorový syndrom a po konzultaci s klinickým genetikem. Genetické vyšetření není test, zda člověk rakovinu dostane, ale zda má zvýšené riziko, že se u něj rakovina v průběhu života objeví,“ uvádí Hana Študentová.
Příkladem je herečka Angelina Jolie, která v roce 2013 podstoupila preventivní oboustrannou mastektomii poté, co jí lékaři odhadli velmi vysoké riziko rakoviny prsu kvůli mutaci genu BRCA1.
U běžných (nedědičných) nádorů není typ rakoviny mezi příbuznými přímo propojený – onemocní jeden člen rodiny a ostatní nikoli. A když, tak zcela jiným nádorem. „U dědičných nádorových syndromů může jedna genetická změna zvyšovat riziko více různých nádorů (např. prsu, vaječníků, tlustého střeva, dělohy apod.). Důležité je, že izolovaný výskyt jednoho nádoru u rodiče obvykle neznamená vysoké riziko pro děti. Podezřelé spíš je, když se rakovina objevuje opakovaně v rodině, vzniká v mladém věku nebo jde o typické kombinace nádorů,“ objasňuje lékařka.
Jako se vším, co se fyzického i psychického stavu týče, i rakovina je ovlivněna tím, jak se k sobě a svému tělu chováte. „Velká část rakovin ovlivnitelná je. Rakovina není osud daný při narození, ale kombinace vrozených faktorů a životních vlivů. Co pro prevenci můžeme udělat my sami, je nekouřit, omezit alkohol, hlídat si váhu a hýbat se, chránit se před sluncem, očkovat se (např. HPV, hepatitida B), chodit na preventivní prohlídky a screeningy,“ radí odbornice.
Genetika sice hraje roli, ale ve většině případů máme své zdraví do značné míry ve vlastních rukou.
autorský článek, rozhovor s Doc. MUDr. Hanou Študentovou, Ph.D., mdanderson.org
84 Kč
84 Kč
89 Kč
