Dlouhé večery, dovolené, koupání, grilování a pocit, že život je najednou o něco lehčí. Jenže stejně jako každé roční období má i léto svou odvrácenou tvář. A zatímco řešíme, jestli jsme si sbalily dost plavek nebo zda nám vydrží opálení až do září, v pozadí číhá několik nepříjemností, které dokážou pokazit i ten nejlépe naplánovaný prázdninový den.
Paradoxně nejde o nic výjimečného. Jsou to právě
zdánlivé maličkosti, které nás každé léto dostihnou. Ať už je to úpal po dni
stráveném na slunci, nečekané zažívací potíže na dovolené, klíště přinesené z
víkendového výletu nebo nepříjemná mykóza po návštěvě koupaliště. Většině
těchto letních strašáků lze poměrně snadno předejít.
Když se konečně objeví tropické teploty, máme tendenci
trávit na slunci mnohem více času, než je našemu tělu příjemné. A zatímco
pokožka vysílá varovné signály v podobě začervenání, organismus se přehřívá mnohem nenápadněji.Světová zdravotnická organizace v posledních letech upozorňuje,
že extrémní vedra představují stále větší zdravotní riziko. Horké dny totiž
nezatěžují jen naši termoregulaci, ale také srdce, cévy a ledviny. Úpal přitom
nemusí přijít ve chvíli, kdy ležíte na rozpálené pláži.
Často se projeví až s odstupem několika hodin.
Najednou vás začne bolet hlava, cítíte se malátně, je vám nevolno a máte pocit,
že byste nejraději prospali celý zbytek dne. Mnoho lidí přitom první příznaky
podcení a považuje je jen za obyčejnou únavu. Přehřátí organismu přitom bývá překvapivě snadné. Stačí několik hodin na přímém slunci bez pokrývky hlavy,
málo tekutin a přesvědčení, že přece ještě vydržíte.
Klíšťata si na léto nestěžují
Pokud existuje tvor, který se na příchod léta těší
snad ještě víc než my, bude to pravděpodobně klíště. Zatímco my vyrážíme na
pikniky, výlety do lesa nebo procházky rozkvetlou loukou, ono trpělivě čeká na
svou příležitost. Podle zahraničních studií navíc změny klimatu způsobují, že sezóna klíšťat se postupně prodlužuje a v některých oblastech
jsou aktivní prakticky po většinu roku. Odborníci zaznamenávají i jejich výskyt
v lokalitách, kde dříve nebyla běžná. To znamená jediné – klíště už dávno není
problém pouze hlubokých lesů. Potkat ho můžete v městském parku, na zahradě
nebo při odpolední procházce se psem.
Právě proto odborníci doporučují nepodceňovat prevenci
ani při krátkém pobytu v přírodě. Nepříjemné totiž není samotné přisátí, ale
především nemoci, které mohou klíšťata přenášet. A protože si vetřelce často
všimneme až po několika hodinách, vyplatí se po návratu domů věnovat pár minut
důkladné kontrole celého těla. Je to sice jedna z nejméně romantických letních
aktivit, ale rozhodně patří k těm nejrozumnějším.
Léto je období, kdy si dopřáváme mnohem více
gastronomických hříchů než během zbytku roku. Dáme si zmrzlinu po obědě, večer
grilované maso, cestou z koupaliště hranolky a na festivalu něco ze stánku.
Problém je, že stejné počasí, které nám zlepšuje náladu, vytváří ideální
podmínky také pro množení bakterií. Není náhodou, že právě během letních měsíců stoupá počet alimentárních nákaz a otrav jídlem. Potraviny ponechané delší dobu na
slunci nebo v nedostatečně chlazeném prostředí se mohou během krátké chvíle
proměnit v rizikový experiment. A bohužel nejde jen o exotické destinace.
Nepříjemné zažívací potíže si můžeme přivézt i z víkendového grilování na
zahradě.
Lékaři proto stále připomínají jednoduché pravidlo,
které cestovatelé používají už desítky let: uvař, upeč, oloupej, nebo nech být.
Zní to možná trochu přísně, ale během dovolené člověk rychle zjistí, že několik
dní strávených na hotelovém pokoji s bolestmi břicha je mnohem méně lákavých
než vynechaný salát z pouličního stánku.
Plísně a mykózy
Bazény, aquaparky, wellness centra nebo společné
sprchy na koupalištích mají jednu věc společnou. Kromě příjemného osvěžení
představují také ideální prostředí pro šíření plísní a mykóz. Teplo a vlhko
totiž vytvářejí podmínky, které těmto mikroorganismům mimořádně vyhovují. Nejčastěji bývají postiženy nohy a nehty. Problém je v
tom, že mykózy se zprvu tváří poměrně nenápadně.
Mírné svědění, drobné změny na nehtech nebo zarudnutí mezi prsty snadno přehlédneme. Jakmile se ale infekce
rozvine, bývá léčba zdlouhavá a vyžaduje trpělivost. Přitom prevence je jednoduchá. Důležité je
chodidla po koupání pečlivě osušit, nosit vlastní obuv do společných prostor a
dopřát nohám dostatek vzduchu. V létě totiž často řešíme hlavně vzhled sandálů,
ale zdraví našich nohou bývá nakonec mnohem důležitější.
Když se řekne letní zdravotní problém, většina lidí si
vybaví spálená záda nebo úpal. Přitom jedním z nejčastějších důvodů letní únavy
bývá něco mnohem obyčejnějšího – nedostatek tekutin. Dehydratace přichází
nenápadně. Začne bolestí hlavy, pocitem vyčerpání nebo zhoršenou koncentrací.
Najednou jsme podráždění, bez energie a máme pocit, že nám počasí jednoduše
nesedí. Ve skutečnosti si ale naše tělo často jen říká o vodu. Zajímavé je, že mnoho lidí svůj pitný režim výrazně
přeceňuje. Káva, ledová káva, sklenka vína nebo oblíbený letní koktejl sice
osvěží, ale běžnou vodu zcela nenahradí. Odborníci proto doporučujípít
průběžně během celého dne a nespoléhat na pocit žízně, který bývá už známkou
začínající dehydratace.
Zdroj: WHO, Health.com, PMC, BU.edu, ResearchGate, Mayo Clinic
Miss World Taťána Kuchařová: Kdo ji v životě podržel, když jí bylo nejhůř?