Možná jste si někdy povzdechla, že byste pár centimetrů z boků nebo zadečku nejraději poslala jinam. Každé z nás se prostě tuk ukládá jinam. A dnes se ukazuje, že pro zdraví může být důležité právě to, kam si tělo své tukové zásoby vlastně drží.
Ještě nedávno se řešilo hlavně číslo na váze. Čím dál
častěji se ale ukazuje, že není až tak důležité, kolik tuku máme, ale kde ho
nosíme. Zatímco oblast břicha je spojovaná s vyšším rizikem cukrovky, boky,
stehna a hýždě si vedou překvapivě dobře, pokud jde o riziko cukrovky. Tuk ve
spodní části těla je prý metabolicky příznivý a tedy „hodnější“. Tedy nejen
BMI, ale hlavně poměr pasu a boků lépe vystihuje skutečné zdravotní
riziko.
Staré přirovnání, které platí pořád. Lidé s postavou
připomínající hrušku ukládají větší část tukových zásob do spodní poloviny
těla. Naopak takzvaný jablíčkový typ postavy bývá charakteristický větším
množstvím tuku v oblasti břicha. A tenhle rozdíl není jen estetická záležitost.
Tuk obklopující vnitřní orgány v břišní dutině je metabolicky velmi aktivní.
Produkuje látky podporující chronický zánět a zhoršuje citlivost buněk na
inzulin. To může postupně vést až k rozvoji diabetu 2. typu. Naopak tuk v oblasti hýždí a stehen funguje jako jakýsi „bezpečný sklad“, který zachycuje
přebytečnou energii a brání jejímu ukládání na rizikovější místa v těle.
Větší zadek? Není na škodu
Možná se snažíte zbavit každého centimetru navíc v oblasti
boků a zadečku, ale odborníci to vidí jinak. Když zkoumali genetická data více než 600 tisíc lidí, vyšel z toho překvapivý obrázek.
Vyšší riziko cukrovky 2. typu i srdečních onemocnění se častěji objevovalo u těch, kteří měli geneticky danou menší schopnost ukládat tuk právě do oblasti boků a hýždí. A nezáleželo přitom tolik na tom, kolik kilogramů vážili. I
hubeňouři tedy můžou inklinovat k cukrovce. Zdá se, že problém nemusí
představovat jen pověstné „pneumatiky“ kolem pasu. Své může sehrát i to, když
tělo nemá dostatek prostoru nebo schopností ukládat tuk tam, kde je z
metabolického hlediska relativně bezpečno.
Představte si tělesný tuk jako věci, které potřebujete
někam uskladnit. Zatímco oblast boků a hýždí připomíná dobře organizovaný
sklad, tuk v okolí břicha se často chová jako nepořádek naházený tam, kam
zrovna zbylo místo. Právě buňky v oblasti stehen a hýždí dokážou přebytečnou energii ukládat efektivněji a bezpečněji. Díky tomu se méně tuku dostává do
jater, slinivky nebo svalů, kde může komplikovat hospodaření organismu s
cukrem. Svou roli hraje i chemie. Tuk uložený ve spodní části těla vysílá do
organismu jiné signály než tuk nahromaděný v oblasti břicha. Výsledkem bývá
prostředí, které je pro metabolismus přece jen o něco přívětivější. Ne každý
tuk je padouch, občas může být zadek, ze kterého si někdo dělá těžkou hlavu,
pro tělo mnohem lepším místem než centimetry navíc kolem pasu.
Zadek jako zdravotní test
Byla by ale chyba vyvozovat zdravotní stav pouze z tvaru
postavy. Na riziko vzniku cukrovky mají vliv i desítky dalších faktorů.
Genetika, věk, kvalita stravy, pohyb, spánek i stres. Ani štíhlá postava
automaticky nezaručí zdravý metabolismus, a naopak člověk s boky „jako skříň“
nemusí panikařit, že onemocní. Moderní zobrazovací metody dokonce ukazují, že
dva lidé se stejnou hmotností mohou mít zcela odlišné rozložení tuku a rozdílné
riziko diabetu.
Bylo by sice fajn, kdyby stačil jeden pohled do zrcadla
a hned bychom věděly, jak na tom budeme za deset let se zdravím. Tak jednoduché
to ale není a ani tvar zadku nedokáže předpovídat budoucnost jako věštkyně.
Přesto může rozložení tuku v těle leccos napovědět. Organismus bude
spokojenější, když si část zásob bude ukládat do boků, stehen a hýždí, než když
se zaměří na pneumatiku kolem pasu. Sledujte tedy obvod pasu, životní styl a
pravidelně si nechte přeměřovat hladinu cukru v krvi.
Zdroje: Autorský text, PMC, Frontiers, UK Biobank, JLR.org
Miss World Taťána Kuchařová: Kdo ji v životě podržel, když jí bylo nejhůř?
