Známe to. Jak se blíží „naše dny“, je radno klidit se nám z cesty. Stačí špatně volené slovo, nádobí mimo myčku nebo jakékoli drobné vychýlení z normálu a je zle. Nemůžeme si pomoci. Proč vůbec premenstruační syndrom vzniká a dá se mu nějak bránit nebo ho alespoň dostat pod kontrolu?
„Premenstruační syndrom, soubor nepříjemných pocitů, které mnohé ženy zažívají před menstruací, souvisí s poklesem estrogenu a nedostatečnými hodnotami progesteronu, tedy dvou hlavních hormonů ženského cyklu v období před menstruací,“ vysvětluje na úvod gynekoložka Ester Hladíková (@ester.gyn), jejíž slova doplňuje Kateřina Mudrová, která se dlouhodobě věnuje osvětě spojené s menstruací. „Jde o proces následující po ovulaci. V jednu chvíli se tělo připravuje na možné těhotenství, a když k oplodnění nedojde, přepne se do režimu menstruace. Tento přechod ale není úplně nenápadný. Pro organismus je poměrně náročný a stojí ho hodně energie.“
Fyzická reakce těla
Když hormony nejsou v potřebných hladinách, žena může mít pocit, že to „není ona“. Cítí se nesvá, rozladěná, může více vyhledávat samotu. Pokud se přidají i nepříjemné fyzické projevy, může diskomfort a bolest situaci ještě zhoršovat. Přirozeně se projeví únava a větší citlivost. „Není to náladovost nebo “přehánění„, ale fyzická reakce těla, která má svůj biologický důvod,“ podotýká Kateřina Mudrová a dodává, že dochází i k poklesu serotoninu, který souvisí s pocitem klidu, pohody a stability. „Žena tak může být podrážděnější, citlivější a mít výrazně nižší práh trpělivosti než obvykle,“ říká.
Zklidnit, zpomalit
Úplně „vypnout“ PMS většinou nejde, shodují se odbornice, ale dávají naději: výrazně lze ovlivnit, jak ho prožíváme. Velkou roli hraje dostatek spánku, přiměřený pohyb, zdravá strava a pokud možno eliminace stresu. „Pomáhá také omezit věci, které nervovou soustavu zbytečně zatěžují, například nadměrnou konzumaci kofeinu nebo cukru,“ doporučuje Kateřina Mudrová. Podstatné je udržovat se co nejvíce v komfortní zóně, jakékoli další nepohodlí PMS jen zhoršuje. „Důležité je přirozeně zvyšovat progesteron - zklidnit se, zpomalit, naslouchat svému tělu. Zajistit dostatek tekutin, kvalitní stravy, bílkovin, vlákniny a hořčíku,“ upřesňuje gynekoložka.
Doba PMS je individuální, někoho dokonce netrápí vůbec, jiné se s ním potýkají třeba i deset dnů. Stejně tak se nedá určit, zda s věkem PMS slábne, nebo naopak, opět záleží na dotyčné. „Co se ale většinou mění, je zkušenost. Žena se postupně naučí svoje tělo číst, ví, kdy si dát prostor a kdy naopak zvládne víc,“ podotýká Kateřina Mudrová. Podstatné je být k sobě během premenstruačního syndromu laskavá, dovolit si zpomalit a relaxovat. „Zejména s partnerem a rodinou otevřeně komunikujte a vysvětlete, proč se cítíte jinak než obvykle a jak to může ovlivnit vaše chování. Normalizujme komunikaci o ženském cyklu se všemi jeho aspekty - pozitivními i negativními,“ doporučuje Ester Hladíková. S tím souhlasí i Kateřina Mudrová: „Dneska nejsem ve formě, potřebuju víc prostoru,“taková věta dokáže předejít spoustě zbytečných konfliktů.
Doporučujeme
reklama
„Prevence“ PMS
Gynekoložka Ester Hladíková na zmírnění PMS doporučuje doplňovat chybějící živiny - zejména hořčík může hrát významnou roli. Dále vitamíny D a E. „Když víte, že se blíží náročnější dny, můžete tomu přizpůsobit plán. Nedávat si na ten čas to nejdůležitější, neplánovat zbytečně náročné schůzky nebo aktivity a počítat s tím, že budete potřebovat víc klidu,“ radí Kateřina Mudrová a pokračuje, že je vhodné dát o tom vědět okolí: „Věcné pojmenování situace bývá mnohem efektivnější než snaha “to nějak vydržet„.“
Pokud jsou projevy PMS dlouhodobě velmi silné, spojené například výraznými propady nálady, pocity beznaděje nebo neschopností fungovat v běžném životě, může jít o závažnější formu, tzv. premenstruační dysforickou poruchu (PMDD). V takovém případě je vhodné obrátit se na odborníka a situaci řešit.
Zdroj: autorský text, rozhovor s Ester Hladíkovou a Kateřinou Mudrovou KALU
