Kdo by se netěšil na dovolenou… Daleko od práce a každodenních starostí – sláva! Ale pak zazvoní mobil nebo přijde důležitý mail. Jak se v takovou chvíli zachovat? Ignorovat kolegy by asi nebylo správné, ale zároveň je třeba si uhájit zasloužené mentální volno. Zásadní tedy je umět si stanovit správnou míru toho, kolik práce na dovolené je pro vás únosné. Ne každý potřebuje naprostý digitální detox a ne každý e-mail ničí duševní zdraví.
Z rozsáhlého mezinárodního průzkumu rezervačního webu booking.com vyplynulo, že čím dál více lidí jezdí do zahraničí na delší dobu a počítají s tím, že tu budou pracovat. Částečně za to může i pandemie, během níž si spousta lidí i firem zvykla na práci na dálku. Lidé, kteří již nemusí trávit pět dní v týdnu v kanceláři, mají zájem si svůj pobyt v destinaci prodloužit. Téměř sedmdesát procent lidí uvedlo, že si pobyt v cizině prodlužují právě díky tomu, že odtud zároveň pracují. V praxi to znamená, že si dají třeba na dva týdny volno a třetí zůstávají za hranicemi, ale jsou na příjmu. „Čím delší dobu na dovolené strávíte, tím spíš je vhodné pracovat. Můžete zůstat déle a navíc práce nestojí a nečeká na vás. Přináší to jistou svobodu a klid,“ potvrzuje CEO technologické firmy Creative Dock Gabriela Teissing a dodává, že kdo má svou práci rád, stejně na ni nedokáže přestat myslet úplně.
K práci na dovolené vedou kromě zmíněného i další důvody. Někdo je rád v obraze, další nechce po návratu čelit záplavě e-mailů, jiný se při zásadních rozhodnutích firmy zkrátka zcela odstřihnout nemůže. Samotný fakt práce na dovolené není špatný, zásadní je míra. Pokud člověk nesedí v kanceláři, ale duchem je tam vlastně stále přítomný, odpočinek se nedostaví. Přitom restart je důležitý pro další výkon a kreativní i emoční stabilitu. Neustálé přepínání mezi relaxací a pracovním režimem drží stresový systém aktivní. Psychologové už několik let používají termín psychological detachment – psychické odpojení od práce. Nejde jen o fyzickou nepřítomnost v kanceláři, ale o moment, kdy člověk přestane být mentálně „na příjmu“.
Studie prokazují, že kdo během volna práci neřeší, je méně stresovaný, lépe spí, méně mu hrozí vyhoření a lépe se soustředí. Mozek neumí být zároveň v pohotovosti a v regeneraci. Jenže žijeme v době, která mnohdy úplné vysazení práce neumožňuje. Nabízí se tedy takový fakt přijmout, nehroutit se z něj a stanovit si limity. Například si můžete na kontrolování zpráv a e-mailu vyhradit krátký časový úsek, vypnout notifikace, neřešit úkoly vyžadující velké soustředění a hlavně: nebýt na příjmu neustále, vypnout v sobě onen pomyslný alarm a naladit se do slow motion.
Mít zkrátka na paměti, že dovolená není odměna za produktivitu. Je to základní forma údržby a cesta k lepším výkonům, což ostatně dokládají i slova Gabriely Teissing: „Při každodenním shonu si luxus věnovat se jen svým myšlenkám nedokážu zajistit. Všichni přitom víme, že právě v těchto chvílích se v hlavě rodí ty nejlepší nápady. Ať už jde o to, jak vyřešit nějaký problém, poskládat nový tým, nebo třeba jak doma předělat ložnici.“
Zdroj: Autorský text, rozhovor s Gabrielou Teissing
Autorský text, rozhovor s Gabrielou Teissing
84 Kč
84 Kč
89 Kč
