Když se řekne Finsko, většina z nás si vybaví nekonečné lesy, sauny, soby a zimu, která by spolehlivě odradila i tučňáka. Přesto se právě tahle severská země pravidelně usazuje na špičce žebříčků nejšťastnějších států světa. Čím to je? Možná tím, že Finové některé věci prostě dělají úplně jinak. A občas tak, že zbytek světa jen nevěřícně zvedá obočí.
Finové nejsou lidé, kteří by zaplnili každou vteřinu hovorem o počasí, cenách másla nebo sousedově nové sekačce. Ticho pro ně není trapas, ale luxusní prostor k nadechnutí. Když si vedle vás někdo sedne a deset minut nepromluví, neznamená to, že vás nemá rád. Znamená to, že vás respektuje. A upřímně? V době, kdy telefon vibruje častěji než pračka při odstřeďování, je to skoro revoluční přístup.
Pokud existuje disciplína, ve které by Finové sbírali olympijské medaile, pak je to čekání ve frontě. Bez předbíhání, bez loktů a bez teatrálních povzdechů. Každý ví, kdy přijde jeho chvíle, a nikdo nemá potřebu ji uspíšit. Představa, že by někdo pronikl dopředu s větou „já mám jen rohlíky“, by tam pravděpodobně vyvolala větší společenské pozdvižení než polární medvěd v supermarketu.
2. Sauna není wellness, ale způsob života
Ve Finsku není sauna odměnou za náročný týden. Je to téměř stejně samozřejmá součást života jako lednička nebo zubní kartáček. Chodí se do ní po práci, o víkendech, s rodinou i s přáteli. Tam, kde jiní řeší konflikty u kávy, Finové je klidně rozpustí v oblaku horké páry. A pak se bez mrknutí oka ponoří do ledového jezera. My ostatní zatím přemýšlíme, jestli otevřít okno na ventilaci.
3. Příroda není cíl výletu
Les je ve Finsku skoro za každým rohem a místní se podle toho také chovají. Nečekají na prodloužený víkend ani na ideální předpověď. Prostě vyrazí ven. Na houby, na borůvky, na běžky nebo jen tak. Kontakt s přírodou tam není luxus ani položka na seznamu osobního rozvoje. Je to běžná součást dne. A možná právě proto se tam les nebere jako kulisa na selfie, ale jako místo, kde si člověk dobije baterky bez nabíječky.
Okázalé předvádění úspěchu ve Finsku příliš nefrčí. Nové auto sice potěší, ale není potřeba, aby o něm věděla celá ulice. Finové často dávají přednost kvalitě před množstvím a praktičnosti před pozlátkem. Ne proto, že by neuměli utrácet, ale protože dobře vědí, že další designová váza štěstí nepřinese. Zato volné odpoledne v lese ano.
5. Děti mají prostor být dětmi
Finské školství bývá obdivované po celém světě, ale možná největší kouzlo nespočívá v učebnicích. Děti tam mají dost času na hru, pohyb i odpočinek. Nejsou neustále zavalené kroužky, testy a závody o nejlepší vysvědčení. Myšlenka, že spokojené dítě se učí lépe než vystresovaný premiant, zní překvapivě prostě. Asi proto i funguje.
6. Štěstí nehledají, spíš mu nepřekážejí
Možná největší finské tajemství spočívá v tom, že štěstí nehoní jako autobus, který právě odjíždí ze zastávky. Nečekají, že každý den bude plný ohňostrojů emocí a motivačních citátů. Radost nacházejí v maličkostech. V ranní kávě, tichu lesa, sauně nebo obyčejném dni, kdy se nic nepokazilo. A někdy tahle nenápadná spokojenost vydrží déle než všechny velkolepé plány.
Ne, nemusíme se hned stěhovat za polární kruh ani si pořizovat saunu na balkon. Ale něco od Finů bychom si přece jen půjčit mohli. Třeba umění být chvíli potichu. Nebo schopnost vypnout telefon dřív, než vypne nás. Protože štěstí možná není ukryté na druhém konci světa. Jen občas stojí tiše vedle nás a čeká, až si ho konečně všimneme.
Zdroj: Autorský text, World Happiness Report, Visit Finland, ThisiFinland, The Guardian, Business Insider
Miss World Taťána Kuchařová: Kdo ji v životě podržel, když jí bylo nejhůř?
