Kočky mají svůj vlastní rozvrh, svoje nálady a někdy i záludný smysl pro humor. Přesto se zdá, že některé z nich si dokážou vybrat svého „oblíbeného člověka“, a často je tím někdo ženského rodu. Proč tomu tak je, a co vlastně stojí za tím, že kočky sympatizují víc s ženami? Nebo to je úplně naopak?
V českých domácnostech žijí přes dva miliony psů a koček. Přestože pejskaři převažují, kočky si drží svoje „druhé“ místo. A zdá se, že právě ony dávají přednost ženským majitelkám.
Mazlíčci podle pohlaví
Psi mají před kočkami mírný náskok. V jedné velké anonymní online anketě se asi 63% lidí přihlásilo k „psí partě“, zatímco kočky si vybralo jen něco přes třetinu. Volba mazlíčka hodně souvisí s osobností. Milovníci psů bývají společenští, extrovertnější a praktičtější, kočičí lidé jsou prý klidnější, citlivější, kreativnější a nezávislí – přesně ti, co se rádi zachumlají do deky na gauči a nechají vás dělat, co chcete, jen když je necháte spát.
Kočky navazují vztahy mnohem citlivěji, než se jim často připisuje. Jejich náklonnost vyrůstá z důvěry, známého prostředí a malých signálů, které si lidé často ani neuvědomují. A právě ženy bývají častěji těmi, kdo na kočičí řeč těla reagují intuitivněji a jemněji, což se citlivým kočkám zamlouvá. Kočkám se líbí i ženský hlas, který bývá jemnější, vyšší a méně zastrašující.
Překvapující zjištění přinesla i tahle studie, zveřejněná v časopise Current Biology. Naznačuje, že vztah mezi ženami a kočkami je skutečně specifický. Tým vedený Kurtem Kotrschalem strávil 120 hodin pozorováním žen a koček a ukázalo se, že ženy se svými kočkami komunikují intenzivněji, citlivěji a vytvářejí s nimi silnější vzájemný rytmus.
Extrovertní ženy s mladými a velmi živými kočkami dokonce dosahovaly takové synchronicity, že kočce stačil jediný pohyb ocasu jako signál pro přátelský kontakt – a žena okamžitě pochopila, oč jde. Vědci tak potvrdili, že kočky a ženy se ve svém chování navzájem velmi jemně ovlivňují.
Kočka si své city dávkuje
Zmíněný výzkum zároveň boří stereotyp kočky jako odtažitého tvora, kterého zajímá pouze plná miska. Kočky si vytvářejí hluboká citová pouta, a to nejen ke kočičím příbuzným, ale i k lidem. Často se chovají jako „věčně odrostlá koťata“, která potřebují jistotu, dotek a blízkost. Lidé v jejich životech mohou fungovat jako náhrada kočičí mámy, a kočky tak nevnímají vztah jen přes jídlo, ale především přes vzájemné emoce. Jediné, co je pravda - kočka si opravdu rozmyslí, kdy a v jaké intenzitě dá člověku své city.
Přestože to vypadá, že pouto kočky a ženy je bezkonkurenční, neznamená to, že by muži byli v nevýhodě. Pro kočku je nakonec důležitější osobnost člověka než jeho pohlaví. Klidný, trpělivý a respektující majitel může být pro kočku dokonalým partnerem bez ohledu na gender. Kočky jednoduše milují toho, kdo miluje je, vnímá jejich signály a nebojí se jim dát prostor i náklonnost. A když vás jednou přijmou, získáte oddaného chlupatého společníka, který vás bude milovat - samozřejmě po svém (jsou to přece jen kočky).
Zdroje: ScienceDaily.com, Universität Wien, PubMed, Preprints.org, News.utexas.edu
Miss World Taťána Kuchařová: Kdo ji v životě podržel, když jí bylo nejhůř?
