Tělo a psychika tvoří jeden celek. To co prožíváte, se může odrážet na vašem fyzickém stavu. I proto se tak často hovoří o psychosomatických obtížích. Ty nemají na první pohled zjevnou příčinu a lékaři jsou mnohdy bezradní.
Psychosomatické problémy jsou typickým příkladem toho, jak se dlouhodobý vnitřní tlak, nevyjádřené emoce nebo chronické přetížení mohou zhmotnit, a to doslova a dost nepříjemně – formou bolestí. I když je žádné vyšetření není schopno odhalit, jsou skutečné a neměly by se podceňovat. „Bolest nám, stejně jako smysly, přináší informace o vnitřním a vnějším světě, a proto ji zařazuji mezi smysly. Patří k nejvýznamnějším duševním stresorům. Umět ji správně číst a vyhodnocovat má zásadní dopad na kvalitu života,“ píše v knize Posilování stresem fyzioterapeut Pavel Kolář.
Pokud vás dlouhodobě bolí záda, hlava nebo trpíte trávicími obtížemi, vždy je nutné lékařským vyšetřením vyloučit tělesné onemocnění. Pokud se fyzická nemoc vyloučí, dost možná je potřeba začít řešit to, co se vám odehrává v hlavě. „Psychosomatická bolest je skutečná fyzická bolest, ale její hlavní příčina souvisí s psychikou. Bolest se zhoršuje při stresu, napětí, únavě a polevuje v klidu,“ vysvětluje anesteziolog a odborník na chronickou bolest Štěpán Bejvančický ze společnosti mediGram.
I když se psychosomatická bolest často spojuje se zády, může se objevit kdekoli. „Typické jsou právě bolesti zad a krční páteře, ale řadí se mezi ně i bolesti hlavy, tlak na hrudi, bolesti břicha, bušení srdce, dále stavy dušnosti, závratě, chronické únavy, nespavosti, alergie nebo kožní problémy,“ popisuje odborník. Není radno tyto příznaky ignorovat. Naopak je nutné se na ně zaměřit a zjistit, kdy dochází ke zhoršení. „Symptomy často přicházejí ve vlnách a zhoršují se v náročnějších obdobích.“
Pokud vypozorujete, že se vám obtíže zhoršují ve chvílích stresu nebo jiné emoční zátěže, samotná léčba u praktického lékaře nemusí stačit a je vhodné obrátit se na odborníky zabývající se psychosomatikou. Většinou se jedná o psychiatra, psychologa nebo psychoterapeuta.
Pokud vám představa, že byste museli vyhledat „léčitele lidské duše“ připadá přitažená za vlasy, pak vězte, že je to nejúčinnější cesta. „Problém často odhalíme, protože klasická analgetika, včetně těch nejsilnějších, selhávají,“ vysvětluje Štěpán Bejvančický.
Vyhledat psychologickou či psychiatrickou pomoc není slabost. „Navštívit psychiatra je stále určité stigma, zejména u mužů, kteří to mnohdy považují za selhání. Někdy odhalíme příčinu bolesti při vyprávění pacienta o tragické události vlastní či v rodině, jindy při líčení náročné životní situace – nezaměstnanosti, ztráty bydlení, rozvodu nebo rozchodu s dětmi,“ dodává.
Klíčové je pochopit, že tělo a mysl jsou propojené. Psycholog vám pomůže najít spouštěč obtíží a určité strategie, které přinášejí úlevu. „Stěžejní je uvědomit si, že pomoci si musíme hlavně sami. Přiměřený a pravidelný pohyb, například chůze venku či v lese, snižuje krevní tlak a úzkost. Dále pomáhají relaxační techniky, práce s dechem, meditace a pravidelný spánek,“ doporučuje Štěpán Bejvančický.
Je vhodné chodit spát a vstávat v pravidelný čas, biologické rytmy vyžadují pravidelnost. Velký význam má také setkávání s přáteli, protože samota je silným stresovým faktorem.
Stres je nedílnou součástí života a úplně se ho zbavit nelze. „Denně jsme zavalováni negativními zprávami a sociální sítě nás nenechají chvilku odpočinout. Každý však má volbu, jak dalece si nechá informace k sobě proudit. Detox ve formě odpojení často přináší úlevu, klid a zmírnění stresu,“ uzavírá odborník.
Autorský článek, citace z knihy Pavla Koláře Posilování stresem, rozhovor s MUDr. Štěpánem Bejvančickým
119 Kč
119 Kč
119 Kč
