Žijeme v hektické době, která má dopady na mnohé oblasti našeho života, a to včetně jedení. To mnozí z nás berou jako nutné palivo, bez kterého bychom nemohli fungovat. Častokrát do sebe tedy jídlo naházíme co možná nejrychleji, mnohdy také za přítomnosti dalších aktivit – a právě to může mít na celkové zdraví velmi neblahé dopady. Proč bychom tedy měli jíst vědomě a pomalu?
Už od mala učíme děti, aby byly při jídle v klidu, soustředily se na něj, pořádně žvýkaly a nerozptylovaly se ničím jiným. V dospělosti jako bychom však na všechny tyto rady zapomněli. V průběhu uspěchaného pracovního dne si jen málokdo umí k jídlu opravdu v klidu sednout, každé sousto vědomě pokousat a nedělat u toho nic jiného. Moderní hektická doba nás často tlačí k multitaskingu, tedy dělání více věcí najednou – to sice v některých ohledech může být efektivní, jedení to ovšem není. Jakmile jídlo bezmyšlenkovitě hltáme, reakce těla nemusí být zrovna pozitivní.
Vědomé jedení má i svůj anglický pojem – „mindful eating“, který vychází z trendu „mindfulness“, tedy principu plně soustředěné mysli. Konkrétně vědomé jedení pak člověku přináší hned několik benefitů, a to zejména v kontrole stravovacích návyků. Nápomocné může být především, pokud zrovna řešíte hubnutí, máte tendence se přejídat a nebo se zkrátka chcete cítit dobře a fit.
Mozku totiž trvá přibližně 15–20 minut, než zaregistruje pocit sytosti. Hormony sytosti se začnou postupně uvolňovat až poté, co se potrava dostane do žaludku a střev. Poté stoupne hladina inzulinu, všechny potřebné živiny se rozloží, žaludek se naplní a s tím vším k mozku přijde signál, že už má dost. A to jednoduše chvilku trvá – proto, jakmile jídlo hltáme rychle, sníme ho mnohem více, než kdybychom jedli vědomě a pomalu. A velmi snadno se tak stane, že se přejíme.
Mnozí z nás jí rychle a bezmyšlenkovitě, často ve spěchu. Další mají tendenci si k jídlu pustit oblíbený seriál nebo u něj třeba pracovat, což také není optimální. Neustálé hltání nejen, že přispívá k větší tendenci se přejídat, ale dlouhodobě může vést také k různým zdravotním problémům.
Jakmile člověk jí rychle, kromě jídla polyká také vzduch, což může vést k nadýmání a tlaku v břiše. Potrava navíc často nebývá pořádně rozkousaná a žaludek tak má mnohem víc práce než obvykle, čímž si zaděláváme na křeče a nepříjemné bolesti břicha. Rychlé jedení navíc zvyšuje riziko, že se kyseliny ze žaludku dostanou zpět do jícnu, což může podmínit pálení žáhy. Když navíc se dlouhodobě stresujeme při jídle, v kombinaci s nedostatečným trávením si můžeme zadělávat na podráždění žaludeční sliznice, což v konečném důsledku může přispět k žaludečním vředům či zánětu.
Doporučujeme
reklama
Jak se naučit jíst pomalu a vědomě?
Zpomalit, jíst v klidu a vědomě je v dnešní době umění. Je to ale něco, co naše tělo pro správnou funkci vyžaduje, a tak je nejvyšší čas to zařadit do svého běžného fungování. Udělejte si na jídlo čas a vnímejte každé sousto. Ideálně si k jídlu nepouštějte žádný film ani seriál a vnímejte pouze to, co máte na talíři. S jídlem si sedněte k jídelnímu stolu, rozhodně u něj nestůjte ani nejezte za chůze. Samotné jedení vám zabere pár minut – tento čas si vyhraďte, věnujte jej sobě a tomu, že se v klidu najíte. Z celého uspěchaného dne se jedná o naprosto minimální část, kterou ale vaše tělo zcela jistě ocení.