Ženy spí jinak než muži. Studie odhaluje, kdo častěji chrápe nebo trpí nespavostí

Výzkumy dlouhodobě ukazují, že ženy spí v průměru o něco déle než muži, řádově o desítky minut denně. Ale zase si častěji stěžují na nespavost či nekvalitní spánek. Hormony, stres nebo vyšší citlivost na vnitřní i vnější podněty totiž hrají velkou roli.

Objektivně lepší, ale citlivější

Když se spánek měří přístroji (například ve spánkové laboratoři), ženy z toho často vycházejí jako „jedničkářky“, ukazují výzkumy. Mají víc hlubokého spánku, ve kterém si mozek i tělo dělají noční údržbu, a jejich spánek bývá na papíře plynulejší a efektivnější než ten mužský. Jenže háček je v tom, že ženy se i přesto ráno častěji budí s pocitem, že to žádná sláva nebyla. Mají víc drobných probuzení a jejich spánek je citlivější na stres, hormony a všechno, co se jim honí hlavou. Takže i když přístroje říkají „v pořádku“, subjektivně to tak ženy necítí.

Muži více chrápou a trpí spánkovou apnoí

Když se řekne chrápání, většině lidí se automaticky vybaví mužský hlasitý koncert. A není to úplně nespravedlivé. Spánková apnoe, stav, kdy se během noci opakovaně zastavuje dýchání, postihuje muže několikanásobně častěji než ženy, hlavně ve středním věku. Typické jsou pro ni právě hlasité chrápání, pauzy v dýchání a „lapání po dechu“.

Ráno pak přichází klasika: únava, podrážděnost, horší soustředění a dlouhodobě i vyšší riziko vysokého tlaku, cukrovky nebo problémů se srdcem. U žen se apnoe objevuje méně často, ale o to zákeřněji. Místo chrápání se může schovávat za nespavost, ranní bolesti hlavy, změny nálad nebo pocit, že jsou neustále vyčerpané. A právě proto u nich často zůstává dlouho neodhalená.

Tělesné hodiny tikají jinak

Rozdíly mezi mužským a ženským spánkem nejsou jen v délce spánku, některé sahají až k našim biologickým hodinám. Právě ty řídí, kdy se nám chce spát, kdy máme energii a kdy bychom si raději dali kávu. U žen se například hormon melatonin, který dává tělu signál „je noc, zpomal“, začíná uvolňovat o něco dřív než u mužů. K tomu přidejme i jiný rytmus tělesné teploty, který u žen klesá a stoupá v trochu jiných časech. Výsledkem je, že ženy bývají častěji ranní ptáčata, zatímco muži spíš noční sovy (samozřejmě to neplatí pro všechny).

Jak rozdílný rytmus ovlivňuje metabolismus

Studie z University of Southampton nezůstala jen u „hodin těla“, ale zjišťovala i to, jak se všechny výše uvedené rozdíly promítají do metabolismu.  Ukazuje se, že po nedostatku spánku reaguje ženský mozek citlivěji na jídlo, zejména v oblastech spojených s emocemi a rozhodováním. Po krátké noci může být pro ženy těžší odolat konkrétní chuti – typicky sladkému jídlu, které pomáhá regulovat emoce a stres. Muži mají po nevyspání větší tendenci sníst víc, než potřebují – prostě proto, že tělo hledá rychlou energii.

Výzkum zároveň potvrzuje, že práce na směny nebo dlouhodobé ponocování zvyšují riziko metabolických potíží, jako jsou cukrovka nebo přibírání na váze, u obou pohlaví. U mužů se ale v některých studiích toto riziko ukazuje ještě o něco vyšší. Celkově to naznačuje jedno: spánek, biologické hodiny a stravování jsou spojené nádoby — a u mužů a žen fungují trochu jinak.

Nespavost je častější u žen

Ženy procházejí v životě více dynamickými změnami hormonů, a to se odráží i ve spánku. V určité fázi cyklu může být usínání těžší, ve druhé zase bývá častější buzení nebo různé kvality REM spánku. Tyhle změny u mužů nejsou většinou tak výrazné. A nejde jen o biologii, kromě čistě fyziologických rozdílů ovlivňují spánek i sociální role a denní návyky – například odpovědnost za rodinu či domácnost, časový tlak nebo emoční stres. Tyhle faktory se u žen často nabalují a můžou se pak promítnout do nočních probouzení nebo „přemýšlení v posteli“.