Jak zpomalit stárnutí mozku: Držte MIND dietu, kterou doporučují vědci

Mozek stárne z různých důvodů, které mohou zahrnovat kombinaci genetických faktorů, životního stylu a vnějšího prostředí. S věkem dochází k postupné ztrátě neuronů, což může vést ke snížení objemu mozku a úbytku funkcí v různých oblastech mozku. Tento úbytek neuronů může ovlivnit schopnost mozku přenášet informace a regulovat různé procesy. Kromě toho se s věkem mohou v mozku hromadit beta-amyloidní plaky a neurofibrilární klubky, které jsou charakteristické znaky Alzheimerovy choroby a dalších neurodegenerativních onemocnění. Tyto změny mohou narušit normální fungování mozku a vést ke zhoršení kognitivních funkcí a paměti. Lidí, kteří trpí nějakou formou demence neustále přibývá. V roce 2030 by mělo být dokonce až o 40% více obyvatel trpících touto chorobou, což uvádí studie zveřejněná Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Z těchto důvodů byla navržena tzv. MIND dieta, která má za cíl zpomalení stárnutí mozku a předcházení různým formám demence.

Mohlo by se vám líbit

Jídelníček podle Victorie Beckham: 25 let konzumuje denně téměř stejná jídla

Na čem je MIND dieta založena?

MIND dieta vychází z kombinace dvou výživových přístupů: středomořské stravy a DASH diety, což je stravovací princip, který podporuje hubnutí a zároveň pomáhá ke snížení vysokého tlaku. Podle odborníků patří tyto diety k nejzdravějším vůbec, a proto je spojení obou přístupů velmi smysluplné. Tato kombinace může snižovat krevní tlak, riziko srdečních onemocnění a také poskytuje ochranu před výskytem diabetu a dalšími onemocněními. MIND dieta se od středomořské stravy a DASH diety liší zejména důrazem na konzumaci lesních plodů, které jsou spojeny s kognitivními výhodami. Výzkumy potvrzují, že MIND dieta je účinná při prevenci demence, což bylo prokázáno při srovnání s ostatními stravovacími režimy, jako jsou středomořská strava, DASH dieta, vegetariánská dieta nebo baltský typ stravování a další.

Benefity MIND diety

V první oficiální studii o MIND dietě bylo zjištěno, že tento stravovací režim může významně zpomalit proces stárnutí mozku až o 7,5 let. Od té doby bylo provedeno mnoho dalších výzkumů, z nichž většina potvrdila pozitivní účinky MIND diety na prevenci demence a zpomalení stárnutí mozku.

Výzkumníci uvádějí, že MIND dieta obsahuje množství vitaminů, karotenoidů a flavonoidů, které mohou chránit mozek před oxidačním stresem a zánětem. Pravidelná konzumace doporučených potravin může snížit riziko Alzheimerovy nemoci až o 53%. Další pozitivní zjištění naznačují, že MIND dieta má účinnost i u pacientů trpících demencí, kde změna stravy pomáhá zpomalit progrese onemocnění a zlepšit stav.

Mohlo by se vám líbit

Co se děje s vaším tělem, když pijete ranní kávu nalačno?

Ideální jídelníček podle MIND Diety

Jak již bylo zmíněno, MIND dieta částečně vychází z principů DASH diety, která je založena na vyšším příjmu rostlinných potravin a naopak omezuje produkty živočišné. Dle oficiálních doporučení bychom tedy v rámci MIND diety měli týdně přijímat minimálně 6 porcí listové zeleniny, 5 porcí ořechů, 4 porce luštěnin, 3 porce celozrnných obilovin, 2 porce lesních plodů, 2 porce drůbežího masa, 1 porci ryby a 1 porci další zeleniny, kromě té listové, denně. Vyhnout byste se naopak měli sladkému pečivu a sladkostem obecně, červenému masu a smaženým potravinám. Omezit by se měl také příjem sýrů a různých másel a margarínů.

Možné nevýhody MIND diety

Vzhledem k obecným doporučením MIND diety mohou být některé potraviny, které jsou obvykle považovány za zdravé a mohly by být součástí vyvážené stravy, omezeny nebo vyřazeny. Například sýry, které obvykle mají neutrální nebo pozitivní účinky na zdraví většiny populace, mohou být i přes vyšší obsah nasycených mastných kyselin spojovány s nižším rizikem srdečních onemocnění. Dále, MIND dieta nezohledňuje úroveň fyzické aktivity, což může být důležité pro sportovce, kteří potřebují vyváženou stravu s dostatkem bílkovin a energie. Nicméně stravovací plán MIND diety lze přizpůsobit individuálním potřebám a upravit podle konkrétních preferencí a fyzické aktivity jednotlivce, například zvýšením množství bílkovin či přizpůsobením porcí potravin.