Chůze je zdraví prospěšná. O tom není pochyb. Navíc jde o ideální pohyb víceméně pro kohokoliv, včetně lidí s nadváhou, kteří nechtějí zatěžovat klouby během či náročnějším kardio tréninkem. Kde se ale vzala pověstná hranice 10 tisíc kroků denně, které jsou nezbytné pro zdravý životní styl? A skutečně je musíte pokořit, abyste pro své tělo něco udělali?
Nový rok nám většinou vlévá čerstvou krev do žil. Jsme mnohem více odhodlané udělat něco prospěšného pro své tělo i mysl. Ve chvíli, kdy ale čtete tento článek, se už zkraje ledna plná fitness centra opět začínají vyprazdňovat a prvotní motivace s přibývajícími dny a postupným návratem do starých kolejí polevuje. Ať už je váš přístup ke cvičení jakýkoliv, asi se shodneme na tom, že chůze je tím nejpřirozenějším pohybem – a navíc také často tím, který je mnohem snazší zahrnout do hektického života než třeba hodinový trénink pětkrát týdně. Navíc posiluje svaly, podporuje kardiovaskulární systém a také – což je důležitější, než si často myslíme – podporuje proudění lymfy, a tím tedy i odvod škodlivých látek. Odměnou vám díky tomu není jen pevnější pokožka i celková postava, ale také silnější imunita. A to se rozhodně v dnešní době velmi hodí.
Když už se tedy rozhodnete alespoň pro pravidelnější zařazení procházek či svižnější chůze do svého dne, je téměř nemožné se nesetkat s výzvou, že byste denně měla ujít minimálně 10 tisíc kroků, abyste pro sebe skutečně něco udělala. Mnohdy je ten apel tak silný a konstantní, že člověk dokáže snadno nabýt pocitu, že pokud nachodí „jen“ 7000 nebo 8000 kroků, nepočítá se to. Ale tak tomu opravdu není.
Odkud se vzala „povinnost“ ujít denně 10 tisíc kroků?
Jako první vás napadne, že přeci za vším musí stát řada let vědeckých výzkumů a lékařských expertíz. Počet toho všeho vás ale nejspíš překvapí. Vše začalo v roce 1965, tedy v roce, kdy japonská firma Yamasa Tokei uvedla na trh svůj první krokoměr. A co je potřeba pro úspěšnou prezentaci nového výrobku? Samozřejmě kvalitní marketing, který jde ruku v ruce se zajímavým designem, který upoutá. Značka se proto rozhodla na svá zařízení natisknout číslo 10 000, které v japonských znacích značně připomíná běžícího člověka. Logo se natolik chytlo, že se nakonec stalo tak trochu zkratkovitým návodem, jak na to.
Tato historka ovšem nemění nic na faktu, že jednoduchá rovnice stále platí: čím více pohybu budete mít a čím více toho nachodíte, tím svému tělu a kondici prospějete. Ale lpět na magické hranici 10 tisíc nemusí být nutně prospěšné, ba naopak.
Kolik kroků byste měla denně ujít?
Se zajímavými poznatky přišla v roce 2023 studie European Journal of Preventive Cardiology, která operovala se vzorkem téměř 227 tisíc lidí z 17 různých zemí světa. I tento výzkum samozřejmě dokládá, že čím více kroků nachodíte, tím větší benefity pro sebe a své tělo získáte. Jako „zdravý“ základ ovšem předkládá číslo mnohem nižší – konkrétně 2337 kroků. Už překonání této hranice každý den totiž funguje jako základní prevence proti kardiovaskulárním onemocněním. Nejspíš si říkáte, co si pod takto konkrétním číslem představit – v praxi to znamená, že denně nachodíte cca 1,6 km. To není špatné, viďte? Navíc s každými dalšími nachozenými 500 až 1 000 kroky se riziko nemocí dále snižuje.
Chcete se dožít co nejvyššího věku? Jako číslo „pro dlouhověkost“ dále studie předkládá 3867 kroků, tedy zhruba 2,6 km. Znamená to tedy, že pokud se vám povede vyrazit na kratší procházku, snižujete riziko předčasného úmrtí z jakékoliv příčiny. Přidáte-li k tomu další tisícovku, riziko klesá o dalších 15 %.
Studie dále zjistila, že nejznatelnějšího zlepšení zdraví, kondice a zapojení se do aktivního života – tím pádem tedy i nastartování hubnutí – dosáhli lidé, kteří denně nachodili libovolný počet kroků v rozmezí 7 až 13 tisíc kroků (u seniorů se toto číslo pohybovalo mezi 6 až 10 tisíci kroky).
Často se v oblasti hubnutí setkáváme s nesmyslnými zkratkami, které značně pokřivují chápání, jak naše tělo funguje. Ne, skutečně neexistují „zázračné“ potraviny, po kterých zhubnete, když je budete pravidelně jíst. Ne, skutečně nemusíte snědenou čokoládovou tyčinku hodinu vypocovat ve fitness centru. To samé se týká pohybu – když vyrazíte na 20 km dlouhou túru, automaticky to neznamená, že zhubnete. Vše je o poměru příjmu a výdeje. Ale o tom podrobněji zase někdy příště.
