Kolik a jak rychle s léky na hubnutí shodíte? To byly před lety asi nejčastější otázky. Internet byl plný fotek „před a po“, celebrity se svěřovaly se svými zkušenostmi a o injekcích se mluvilo téměř všude. A vlastně mluví pořád. Jenže tyhle léky mají i další překvapivý efekt. Lidé, kteří je užívají, si všimli, že je najednou přestal lákat alkohol.
Sklenka vína po náročném dni, pivo při sledování
fotbalu nebo oblíbený koktejl na oslavě najednou už nebyly tak lákavé. Nejzajímavější
na tom bylo, že se o to ani nikdo moc nesnažil. Žádná předsevzetí, že už nikdy
nebudu pít, nebo že pití omezím, žádná přísná pravidla. Chuť na alkohol ustoupila do pozadí. Jako když vás po letech přestane bavit oblíbená sladkost.
Zkušenosti lidí užívajících semaglutid (antidiabetický lék používaný k léčbě diabetu 2. typu a lék proti obezitě) jsou si často
překvapivě podobné. Mnozí vyprávějí, že dříve bez problémů snědli velkou porci
jídla a večer si automaticky nalili sklenku vína. Po zahájení léčby se ale něco
změnilo. Najednou jim stačila menší porce a stejně tak je přestalo lákat
otevřít si láhev vína. Někteří popisují, že si víno nebo pivo dají, ale nedopijí
ho. Zkrátka nemají potřebu pokračovat. Pocit odměny, který byl dříve spojený s jídlem nebo alkoholem, jako by zeslábl. Podobné, jako když přestanete být
posedlí seriálem, který jste ještě před měsícem sledovali každý večer. Není na
něm nic špatného, ale už vás zkrátka nebaví tak jako dřív.
Mozek neřeší jen jídlo
Na první pohled by se mohlo zdát, že léky na hubnutí fungují jen v žaludku. Ve skutečnosti ale zasahují mnohem hlouběji. Ovlivňují totiž i centra v mozku, která rozhodují o tom, co chceme, po čem toužíme a co
nám přináší pocit uspokojení. Právě tahle centra hrají důležitou roli nejen při
přejídání, ale také v případě různých druhů návykového chování. Mozek
totiž nerozlišuje, zda odměnu získává z čokoládového dortu, sáčku chipsů nebo
několika skleniček alkoholu. Ve všech případech pracuje s podobnými mechanismy.
Proto začala být otázka vlivu semaglutidu na závislosti tak zajímavá. Pokud
dokáže oslabit neustálé myšlenky na jídlo, mohl by podobně působit i na další
chutě a impulzy.
Každý, kdo si někdy dal sklenku vína na uvolnění nebo
pivo po náročném dni, ví, že nejde jen o chuť. Alkohol aktivuje systém odměny v mozku a přináší příjemné pocity, kvůli kterým máme tendenci si zážitek
opakovat. Právě zde se podle všeho odehrává jedna z nejzajímavějších změn. Zdá
se, že semaglutid dokáže tuto odměňovací reakci částečně utlumit. Alkohol pak
nemusí vyvolávat tak silnou touhu a člověk necítí potřebu sáhnout po další
skleničce. Neznamená to, že by se z lidí stávali abstinenti ze dne na den.
Spíše popisují, že alkohol přestal být středobodem večera. Dají si jednu
sklenku a tím to pro ně končí. Nebo si uvědomí, že si na alkohol za celý týden
ani nevzpomněli.
Čísla začínají být zajímavá
Nejdřív to vypadalo jen jako jedna z těch bizarních
historek, které lidé sdílejí na internetu. Někdo napsal, že po nasazení léku na
hubnutí nemá chuť na víno. Další se přidal s tím, že ho najednou neláká večerní
pivo. A pak se začaly objevovat podobné zkušenosti: V diskuzích, na
sociálních sítích i v pacientských skupinách. Zkrátka jich bylo tolik, že nad
nimi už nešlo jen mávnout rukou. A když se na celý fenomén podívali odborníci
blíž, začalo to být ještě zajímavější. Ukazuje se totiž, že lidé užívající semaglutid často popisují menší chuť na alkohol a méně situací, kdy by měli
tendenci pít víc, než původně plánovali. Některá dostupná data navíc naznačují,
že by u nich mohlo být nižší riziko problémového pití. Není to samozřejmě
kouzelná injekce, která během jednoho měsíce vymaže závislost. Přesto to zřejmě
shoda náhod nebude.
Upřímně, kdyby vám někdo před pár lety řekl, že lék
vyvinutý hlavně kvůli hubnutí by mohl jednou pomáhat také s alkoholem, možná
byste tomu nevěřili. Jenže medicína už několikrát ukázala, že umí překvapovat. Nezřídka
se z přípravku určeného pro jeden problém časem stal pomocník i v úplně jiné
oblasti. Právě proto se teď kolem semaglutidu rozjíždí další výzkumy. Je tento
efekt skutečně tak výrazný, jak naznačují první zkušenosti? U koho funguje
nejlépe? A dokázal by pomoci i lidem, kteří se závislostí bojují dlouhé roky?
Zdroje: Autorský text, The Lancet, Nature, PMC, PubMed, Psychiatrictimes
Miss World Taťána Kuchařová: Kdo ji v životě podržel, když jí bylo nejhůř?