Říká se, že kdo nepláče, necítí. A také se říká, že kdo se rozbrečí i u romantické komedie, je přehnaná citlivka. Zapomeňte na mýtus, že slzy jsou pro slabé. Pláč dokáže tělo i duši doslova resetovat. Ve slzách je síla, a jak říkají odborníci, slzy jsou známkou otevřenosti, nikoli nedostatku odolnosti.
Pláčeme při krájení cibule, pláčeme, protože se nám do očí dostal prach, ale pláčeme i tehdy, když s námi lomcují emoce. V prvních dvou případech slzy plní důležitou funkci, kdy odstraňují oči od nečistot a zvlhčují je, aby je chránily před infekcemi. V případě emocí se nás snaží dostat znova do rovnováhy a zmírňovat stres.
Pláč je běžnou součástí života a je přirozenou reakcí na řadu emocí. Od hlubokého smutku a žalu až po extrémní štěstí a radost. Studie publikovaná v časopise Emotion ukázala, že po pláči dochází k pocitům úlevy, klidu a bezpečí. Jinými slovy – tělo se po slzách zklidní a znova se „naladí“ na rovnováhu. Jak říká psycholog Ad Vingerhoets, nejde o slabost, ale zdravý způsob, jak uvolnit stres.
Pláč nás zbavuje nejen napětí a stresu, ale umí toho mnohem víc. Díky slzám se uvolňují endorfiny a oxytocin, hormony, které přirozeně zmírňují fyzickou i emocionální bolest. Endorfiny přinášejí potěšení, ale ukazuje se, že můžou též blokovat bolest. A co víc, pláč nám dokáže pomoci i v případě velkého smutku. Čím více pláčeme, tím lépe prý můžeme zpracovat smutek a přijmout životní ztrátu. Ve finále nám slzy můžou pomoci projít fázemi smutku a uzdravit se.
Ne každý reaguje na emoce slzami, někdo se rozpláče rychleji a mnohem častěji. Svou roli hrají osobnostní rysy, jako je empatie, svou roli ale hrají i hormony. Například prolaktin, který je přirozeně vyšší u žen, podporuje častější pláče. Podle statistik pláčou ženy zhruba 3,5krát měsíčně, zatímco muži „jen“ 1,9 krát.
Své dělá i kultura a výchova, v některých společnostech se pláč bere jako přirozený projev emocí, jinde ho považují za známku slabosti. V rodinách, kde se emoce potlačují, se děti učí své pocity skrývat. A tyhle vzorce si neseme i do dospělosti, připomínají psychologové.
Pláčete, takže jste slaboši? Nebo málo odolní? Ukazuje se, že vysoká emoční citlivost nemusí být slabost, ale naopak známka otevřenosti. Pokud patříte do této skupiny lidí, pak spíše umíte hlouběji zpracovávat podněty z okolí, a proto máte bezprostřednější reakce na emoce druhých. I proto více pláčete.
Ale schopnost vcítit se do pocitů druhých je dar, kterého bychom si měli vážit. Pláč posiluje mezilidské vztahy. Když se někomu svěříme nebo se před někým rozpláčeme, vysíláme tím signál otevřenosti a důvěry. Takže stydět se za slzy nemá žádné opodstatnění. Slzy jsou sociálním jazykem, který pomáhá budovat blízkost.
Plakat není ostuda, ale odborníci zároveň varují. Pokud pláčeme příliš a bez zjevné příčiny, může to být signál hlubších problémů. Podle této studie může jít o příznaky deprese, úzkosti a chronického stresu. Jestli tedy přicházejí slzy denně a nemůžete kvůli nim běžně fungovat, je vhodné vyhledat odbornou pomoc. Pláč je zdravý, ale když se vám po něm neuleví, něco není v pořádku. Nečekejte a zavolejte na Linku první psychické pomoci (116 123).
Zdroje: Health.Harvard.Edu, Talkspace, Sciencedirect
Health.Harvard.Edu, Talkspace, Sciencedirect
79 Kč
79 Kč
84 Kč
