Kate Winslet o botoxu, výplních a injekcích na hubnutí: „Je to děsivé, víte vůbec, co si aplikujete do těla?“

Kate Winslet v rozhovoru velmi nesmlouvavě říká, že je to „děsivé“. Držitelka Oscara se pozastavuje nad tím, kolik lidí (a hlavně žen) dnes sahá po lécích na hubnutí. „A vědí vůbec, co si do těla aplikují?“ Ignorování vlastního zdraví je podle ní zlo!

Krása jako měřítko hodnoty

Herečka opakovaně zdůrazňuje, že největší problém nevidí jen v samotných injekcích na hubnutí (Ozempic, Wegovy, Mounjaro, pozn. aut.), ale zejména v tom, jak úzce je dnes sebevědomí žen spojené s jejich vzhledem. „Pokud je sebevědomí tak úzce svázané s tím, jak vypadáme, je to zničující,“ říká.

Na jednu stranu ji těší, že na červených kobercích vídá ženy všech tvarů a velikostí, které si dovolí oblékat se podle sebe. Na druhou stranu ji znepokojuje, kolik lidí se zároveň snaží své tělo za každou cenu „opravit“. „Někteří se rozhodují být sami sebou, jiní dělají všechno pro to, aby sami sebou nebyli,“ dodává.

Botox? Raději vrásky než zamrzlý obličej

Kritická je i k rozšířenému používání botoxu a výplní. Ne proto, že by chtěly ostatní ženy soudit, ale protože má pocit, že mladší generace ztrácí kontakt s tím, co krása skutečně znamená. „Nejraději mám, když mi zestárnou ruce. To je život – ve vašich rukou,“ říká. „Některým z nejkrásnějších žen, které znám, je více než sedmdesát. A rozčiluje mě, že mladé ženy nemají ponětí, co to vlastně znamená být krásná.“ Za honbou za dokonalostí podle ní stojí především sociální sítě a tlak na výkon, lajky a dokonalý obraz.

Trauma z Titaniku, které nezmizelo

To, co herečka říká, není jen nicneříkající filozofické „plácání“. Stojí za ním velice silná osobní zkušenost. Po premiéře Titaniku v roce 1997 se stala terčem brutálního body shamingu. Média ji označovaly za „tlustou“, všichni komentovali její tělo a naznačovali, by měla přijímat role „tlustých holek“. Tehdy byla mladá, její tělo se měnilo a ona byla nejistá a vyděšená. „Kdybych se mohla vrátit v čase, řekla bych jim: Neopovažujte se se mnou takhle zacházet!“ prohlásila pro Sunday Times. Možná právě proto dnes cítí potřebu se ozývat i za ostatní ženy a upozorňovat na to, jak nebezpečný může být tlak na dokonalost.

Cílem injekci na hubnutí není jen vzhledu

Slova Kate Winslet sice silně rezonují, ale realita užívání léků na hubnutí je složitější. Upozorňuje na to i psycholožka Iva Málková ze STOB (Stop obezitě), která s lidmi s obezitou dlouhodobě pracuje. „Mnoho lidí v podstatě prohubne život. Zkoušejí nejrůznější laické přístupy nabízející zázračné diety, hubnou třeba i pod vedením odborníků a tematika hubnutí jim odčerpává mnoho životní energie. Mají zdravotní komplikace, a to vše jim zhoršuje kvalitu života. Mají pocit, že tělo bojuje proti jejich snaze. A najednou se objeví antiobezitika, která jim usnadní změnit stravovací návyky, zbaví je neustálého přemítání o jídle, a žije se jim lépe. U většiny hubnoucích je vzhled až druhotný faktor,“ domnívá se Iva Málková.

Léky na hubnutí - jen „snadná“ cesta?

Herečka Kate Winslet má jistě v mnohém pravdu, vzhled by neměl být to primární, co by nás mělo zajímat. Ani touha po dokonalosti. Ovšem v pořádku není ani zjednodušující narativ, že injekce na hubnutí jsou jen snadná cesta za krásou. „To je psychicky velmi zatěžující pro ty, kteří je užívají, a vede to ke stigmatizaci a následně jim to může bránit vyhledat pomoc. Obezita není morální selhání, ale je to komplexní chronické onemocnění s biologickými, psychologickými a environmentálními příčinami,“ vysvětluje odbornice.

Neodsuzujeme lidi, kteří berou celoživotně prášky na vysoký tlak nebo diabetiky, kteří užívají inzulin. A i obézním pomáhají léky upravovat biologické mechanismy, jako je například hormonální nerovnováha. „Injekce jsou jednou z možností, jak rozumně hubnout. Je to pomocník na cestě za změnou návyků. A vy v tom stále hrajte hlavní roli. Užívání léků nevylučuje, ale podporuje vaši aktivní práci na změně životního stylu, léky nenahrazují vaše úsilí, ale podporují ho. Není to tedy známka slabosti nebo selhání, ale naopak projev zodpovědnosti ke svému zdraví,“ uzavírá Iva Málková.

Zdroj: Autorský text, PhDr. Iva Málková STOB, People, Variety, The Times