Čím dál více lidí si uvědomuje, že život není jen o budování kariéry. Touží proto po práci, která jim umožní naplno se věnovat také osobnímu životu a aktivitám, jež považují za smysluplnější než samotnou práci. Tento přístup se označuje jako „lazy girl jobs“ (práce pro líné holky), ačkoliv takové pozice nejsou určené pouze ženám. Přečtěte si více o tomto trendu a možná zjistíte, že nejde o lenost, ale o nové životní priority.
V posledních letech se do pracovního prostředí dostal pojem „quiet quitting“ (tichá rezignace), který někteří vnímají jako zdravý přístup k rovnováze mezi prací a osobním životem. Jiní jej však odsuzují jako projev lenosti. Čím dál víc lidí však nemá s označením „líný“ žádný problém – přijímají ho jako fakt, za který není třeba se stydět. Pracovní pozice spadající pod označení „lazy girl jobs“ se většinou týkají ne příliš technických činností, jsou slušně placené, nevyžadují přílišný kontakt s kolegy a nabízejí velkou flexibilitu. Je to zkrátka práce, jíž se nemusíme věnovat nad rámec našich povinností a nevyžaduje příliš mnoho námahy, stresu, proaktivity a už vůbec ne přesčasů. Mnoho lidí může považovat osoby na těchto pozicích za líné. O lenost přitom vůbec jít nemusí.
Výraz „lazy girl job“ vznikl pravděpodobně především kvůli marketingu a optimalizaci pro vyhledávače. Lidé samozřejmě chtějí pracovat, ale také touží mít dostatek času a energie na mimopracovní aktivity a soukromý život. Ten totiž považují za důležitější než kariéru a nehodlají se ho jen tak vzdát. Snaží se najít řešení, jak vybalancovat všechny své potřeby. Ještě nedávno bylo naprosto normální nestíhat a být z práce neustále vystresovaná. Pokud jste se tak necítila, možná vás přepadl pocit, že děláte něco špatně, a styděla jste se to přiznat nahlas. Jakmile jste práci neobětovala vše, nemyslela na ni každou minutu dne a nebyla ochotná věnovat se jí nad rámec stanovený pracovní smlouvou, mohli na vás ostatní pohlížet jako na „flákače“. Dnes je naopak psychická pohoda v práci nesmírně důležitá a proto ji mnozí vyloženě vyžadují a mají ji na vyšších příčkách pracovních hodnot.
Tento termín a způsob přistupování k zaměstnání má samozřejmě i své odpůrce a lidi, kteří princip nepochopí a kritizují ho. Mají pocit, že se jedná o rozmazlené jedince, zejména pak z mladší generace Z. Když se na pracovním trhu objeví mladší zaměstnanci, máme tendenci poukazovat na jejich odlišnosti, na to, co dělají jinak než my, a považovat to za chyby. Je to ale škoda, protože si toho mohou různé generace mnoho předat. Bylo by skvělé, kdyby se jedna učila od druhé.
Velkým problémem je také vnímání významu slova „líný“. Pro mladší osoby může toto slovo znamenat jen odmítání uspěchané doby, honby za kariérou a přijímání přesčasů za běžnou a nezbytnou záležitost. Nevidí v tom smysl a radši budou za „líné“, než aby práci obětovali celý svůj život. Ne každého totiž kariéra naplňuje takovým způsobem, že nepotřebují v životě nic jiného. Vyznavači „quiet quitting“ a „lazy girl jobs“ třeba i začali pracovat s velkým nasazením, ale po chvíli neudržitelného tempa si uvědomili, že to tak nechtějí. Kvůli neustálému dokazování své hodnoty začali zanedbávat principy pro udržení „work life balance“ a je jim ku prospěchu, že si dokázali včas uvědomit, že takhle žít jednoduše nebudou. Je tedy dobré, že mají možnost to změnit.
I přesto, že je pro nás osobní život důležitější než práce, neznamená to, že nechceme, aby měla naše práce smysl. V každé pracovní pozici stále musíme vidět víc, než jen úkoly, které máme splnit, aby nám po měsíci přišla výplata, nezbytná pro osobní život. Pokud se vám podaří najít práci, kterou lze označit jako „lazy girl job“, a vy sama v ní vidíte smysl a naplňuje vás, máte vyhráno. Pokud však máte pocit, že vám něco uniká a v tom, co děláte, nevidíte žádný smysl, je třeba zvážit, zda není potřeba svůj postoj přehodnotit.
