Žárlivost rozbila více vztahů než nevěra. Vypořádejte se s ní s grácií

Nedávno jsem se viděla s kamarádem, který se svou partnerkou letos oslavil desáté výročí. Když jsem se ho zeptala, jestli je u nich všechno vážně tak úžasné, jak to vypadá zvenčí, přikyvoval. Přiznal, že se občas dohadují, ale že to je v dlouhodobém vztahu naprosto běžné. To jsem také uznala. A když jsem se zeptala podruhé, jestli tam kromě občasných hádek skutečně nic není, vylezlo z něj, „no občas trochu žárlí,“ přiznal. „Ale víš co – já to beru jako důkaz, že jí na mě záleží,“ dodal a potutelně se usmál. Vlastně se mu to docela líbí. Jen nemá rád, že je občas nepatřičně podezíraný a pak to vede ke zbytečným konfliktům.

Proč žárlíme?

Podle evolučních psychologů je žárlivost opravdu důkazem, že člověk, který žárlí, považuje vztah za cenný a bojí se, že je v ohrožení. Celá žárlivost tak má v zásadě hezkou myšlenku, ale nemělo by se zapomínat na to, že zdravý vztah je založený i na důvěře.

Důvěra je považovaná za základní pilíř vztahu, pevnost oné pomyslné budovy, kterou vztah je. V dnešní době, kdy velké množství lidí své partnery podvádí, či má dokonce paralerní vztahy, může být těžké věřit druhému. Ale je to důležité. Důvěra se dá přitom pěstovat vzájemnými upřímnými rozhovory a celkově dobrou vzájemnou komunikací.

Kdy je žárlení špatně?

Žárlivost je katalyzátorem rozpadu vztah ve chvíli, kdy se k vám partner snaží být upřímný a skutečně nic neudělal, ale vy mu nevěříte. A nadále ho podezíráte. Tudíž žárlíte. Roli zde mohou hrát špatné zkušenosti z bývalých vztahů (například pokud jste byla podveden/a), ale je nutné si uvědomit, že pokud tento vztah nechcete ztratit, musí se s tím něco udělat. Jinak se z tohoto vztahu stane toxický. V horším případě si může ten druhý říct, že to nemá zapotřebí.

Pravdou je, že když člověk žárlí, často není chyba u jeho partnera, ale u něj samotného. Výzkum identifikoval mnoho základních příčin extrémní žárlivosti. Patří mezi ně přitom i nízké sebevědomí, vysoký neuroticismus a pocit majetnictví k ostatním, zejména k romantickým partnerům. Kromě toho je klíčovou motivací i strach z opuštění.

Mohlo by se vám líbit

„Nevěra nemusí vést ke konci vztahu,“ říká psychoterapeutka Markéta Šetinová

Jak se s žárlivostí vyrovnat s grácií?

Ať už žárlíte z výše zmíněných důvodů nebo třeba kvůli tomu, že váš partner tráví podezřele hodně času prací či sportem, prvním krokem k řešení situace je si přiznat, že se něco děje. Může se to totiž skutečně negativně podepsat nejenom na vašem vztahu, ale i na vašem psychickém zdraví. Pokud jste tedy splnili první bod a problém si přiznali, můžete vyzkoušet některý z mechanismů, které na serveru VeryWell Mind doporučila psychyatrička Gonzalez-Berrios:

1. Postavte se svým strachům

Žárlivost může pramenit z nejistoty nebo špatného sebehodnocení, a proto je důležité čelit svým strachům. To může zahrnovat strach ze ztráty partnera nebo strach ze selhání. Jakmile tyto obavy rozpoznáte, můžete je uznat a řešit je, protože jsou často základní příčinou žárlivosti.

2. Řešte svá očekávání

V každém vztahu je nezbytné vytvořit realistická očekávání ohledně toho, kolik času s vámi může někdo strávit. Pokud nejsou schopni splnit vaše očekávání, snažte se neházet vinu hned na ně. Zjistěte, zda můžete spolupracovat na stanovení rozumnějších očekávání.

3. Cvičte vděčnost

Připomeňte si všechno krásné, co vám život dal, co vám váš vztah dal. A pak si položte otázku – máte opravdu důvod žárlit?

4. Buďte otevření a upřímní

Zdravé vztahy se opírají o silnou komunikaci. Pokud se objeví žárlivost, měli byste vést otevřený a upřímný rozhovor o tom, jak se cítíte. Snažte se vyřešit nedorozumění se soucitem a vzájemnou důvěrou.

5. Vyzkoušejte meditaci

Negativní emoce mohou ovlivnit vaše fyzické a duševní zdraví. Zkuste praktikovat mindufulness meditaci, když cítíte žárlivost nebo jinou negativní emoci, jako je hněv nebo zášť. Poté se vám bude lépe přistupovat k řešení problému. Nicméně pokud ani to nepomůže, doporučujeme vám obrátit se na pomoc odborníka.

Mohlo by se vám líbit

Jít či nejít aneb Co dělat, když to ve vztahu neklape